Jana Jirkov|Jdeš si pro dědictví a musíš zaplatit pohřeb (židovské přísloví)
Vše jednou opustíš a dědic rázem tvé obrovské jmění získá (Quintus Flaccus Horatius)
Petra Zvolenská |Měla jsem dědit domeček po babičce, stála jsem o něj hodně. Byla jsem její nejmilejší vnučka a byla jsem v úředně ověřené závěti. Řekla mi to několikrát, že vše co tam je bude moje, naprosto vše. Můj byla nejmilejší člověk tak jsem přijmula a snažila se nezklamal. Po její smrti mi nebylo ještě 18 let, řekla jsem že to necháme na moji plnoletost. Ale za mými zády se rodina začala domlouvat s odhadcema, začali to nabízet a prodávat. Takže mě vydědili a stal se mi kvůli tomu zlom, že se nemůžu ani s rodinou domluvit. Prodali to jen za cenu pozemku, naprosto luxusní domeček se zahrádkou a historickým nábytkem. Nebyla mrtvému dodržena poslední vůle. Měla jsem plány že prodám vybavení do muzea a udělám si rekonstrukci a zachovám rodné sídlo maminky v rodině.
Alena|No, dědictví je ohromná věc. Tchýně a tchán nepokrytě milovali nejmladšího syna - bratra mého muže, takže mu dali všechno, což je jako doopravdy VSECHNO. Ale naštěstí byl soud spravedlivý a rozdělil majetek na polovinu, protože můj manžel svým rodičům nikdy nijak neublížil, takže ani soud to nechápal a jak jsme opravdu nevěřili, tak to dopadlo dobře. (Ale od té doby jsme se s jeho bratrem - celých 38 let - neviděli)
Bohumír| Byli jsme 4 sourozenci, po rodičích jsme se o dědictví nehádali .Každý podle mého dostal dost, ať už v penězích , čí pomocí ve vystavění chalupy, no na posledního to je mne, toho jaksi podle ostatních, nic moc. Ale získal jsem po rodičích pracovitost, zálibu ve čtení, zahradničení, udržování dobrého pokračování přátelství s rodinami našich rodičů a jejich dětmi, veselost, no a k tomu všemu skvělou celoživotní manželku Lidušku. Při křtinách asi stáli nade mnou dobré kmotřenky a za to patří mým rodičům velké díky!
franz|majetek třeba rozdělit ještě za života, dobrý hospodář musí dostat maximum, stejný díl pro každé dítě nevede k dobré cestě, taktéž dělit nemovitosti , majetek po předcích pouze spravujeme, učinil jsem tak a ani jeden z tří synů neřekl ani slovo a pustili se ihned do dalšího zvelebení nemovitostí, mám klidné svědomí a radost na duši, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví pan franz, chaloupku si ale zatím nedám z mého vlastnictví, to ať se po mé smrti děje vúle boží
