Dvě stě trampů projelo Vysočinou speciálním dobovým vlakem. Na pacovském nádraží pak usedli k ohni

27. květen 2026

Na trase z Humpolce přes Havlíčkův Brod, Jihlavu a Pelhřimov do Pacova projel vlak plný trampů. Zavzpomínali na doby, kdy v pátek po práci sbalili usárny a vyráželi do osad a na čundry.

V Pacově na nádraží pak večer zapálili oheň a po noci pod širákem pokračovali dobovým vlakem taženým slavnou lokomotivou Bardotka do cílové stanice v Čerčanech.

Svůj speciální trampský vlak se organizátoři akce, humpolečtí trampové, rozhodli vypravit už podruhé. „Když jsme ho dělali poprvé, tak jsme říkali, že podruhé už nepojede. Nikdy neříkej nikdy," směje se organizátor Pavel Chmelda Chmelíček. Výhodou je, že někteří trampové pracují u dráhy, a tak mohli při zařizování celé akce pomoci. Ono totiž není jednoduché do propracovaného jízdního řádu a chodu jednotlivých nádraží vsunout navíc jeden dobový vlak. Ten patří společnosti Posázavský pacifik, která má s pořádáním speciálních jízd zkušenosti. Tuto konkrétní jízdu si trampové pojmenovali Trampský pacovský pacifik.

V sobotu 23. května po deváté hodině zažilo humpolecké nádraží nával, jaký dlouho nepamatuje. I s organizátory tam na vlak čekaly dvě stovky lidí v khaki oblečení v kloboucích s batohy na zádech. Trampové se sjeli z celé republiky. „My jsme místní, z Teplic, z Českého Krumlova, z Jihlavy, Cheb," hlásí se natěšení trampové a přidávají i své přezdívky: „Sup, Severka, Bambulka, Flint, Šipka ze Slanýho." Ač se to zdálo nezvěřitelné, všichni si spořádaně vyzvedli své jízdenky, a včas nastoupili do vlaku. Ten uzavíral dřevěný hytlák, který vezl dřevo na oheň a občerstvení.

Ve vlaku se trampové chopili kytar a z vagónů zněly staré i nové trampské písně. A byl i čas na vzpomínání na cestování vlakem v mládí. „Tam začaly první lásky, děvčata se za muzikou táhly. To byla paráda. Z každýho města nás bylo třicet, čtyřicet na nádraží. Zdravili jsme se," vzpomíná vousatý tramp.

„Dnes jedeme lokomotivou, která je známá mezi železničními fanoušky pod přezdívkou Bardotka, Berta nebo zamračená podle lokality, ve které se nacházíme," představuje vlak strojvůdce Daniel Steiger. „Tady to je srdcová láska. Moderní lokomotivy, to je profese," dodává a trampy ve vlaku chválí za dobré chování.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.