Unikátní kniha Kořeny věků zachycuje pět set let z historie rodu Flesarů

11. březen 2014

Genealogové se shodují v tom, že dopátrat se našich předků žijících dříve než v sedmnáctém nebo šestnáctém století je velmi složité, mnohdy nemožné. Chybí potřebné dokumenty. Proto je knižní kronika rodu Flesarů ze Žďárska výjimečná.

Díky svědomitosti pradědů a prababiček Václava Flesara, kteří od příchodu z Itálie na Moravu pečlivě zapisovali denní události, mohl jejich potomek žijící v Jimramově sepsat Kořeny věků. Kniha zachycuje události z let 1423 až 1923.

„Když jsem se vrátil z vojenské služby, brzy se oženil a začal jezdit k rodičům. Tatínek mi řekl, že ve stodole, kde jsou kozičky a prasátka, je schovaný pytel s papíry. Skutečně jsem to tam v roce 1961 našel. Část strojopisu byla z chlívku zničená, to ostatní jsem po letech začal přepisovat do počítače,“ vzpomíná na osudový okamžik spisovatel Václav Flesar.

Ve stodole v seně našel zápisky svých předků z rodu Flesarů, přičemž nejdůležitější úlohu sehrály zápisky a strojopisy dědečka pana Václava Mořice Flesara. „Děda přepsal a přeložil staré dokumenty psané ještě švabachem, takže mé následné přepisování do knihy bylo jednodušší,“ říká rodinný kronikář Flesar.

Kniha je důležitým dokumentem doby trvající pět století, je v ní zachyceno, jak lidé žili, jak se oblékali, jak prožívali války, robotu, rodinnou pospolitost. „Mezi Flesarovými byly velké rozdíly v bohatství, na jedné straně chudí, na druhé bohatí sedláci. Myslím si, že si tolik nezáviděli, brali věci tak, jak jsou, žili víc spolu,“ zamýšlí se Václav Flesar.

Žijící Flesarovi v kronice nenajdete

Václav Flesar se o historii zajímal už jako malý chlapec, ve škole ho bavil dějepis, a když žil po válce několik let v pohraničí, zajímaly ho lidské osudy a také dokonalá čeština lidí, kteří museli část života prožít v zahraničí. V psaní kroniky rodu Flesarů pokračuje i teď, ale o vydání neuvažuje.

„Kořeny věků končí rokem 1923 z toho důvodu, že nepíšu o lidech, kteří stále žijí. Nemuselo by se jim to líbit. Ale věřím, že mám pokračovatele, mám tři dcery a syna, nejstarší dcera mi pomáhala s korekturami, nemám obavy, že naše kronika končí,“ uzavírá vitální osmdesátiletý kronikář rodu Flesarů, pan Václav.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová