Umět dobře psát novináři z televize nestačí, říká televizní redaktor Petr Vašek
Petra Vaška vídáme na obrazovkách v každé zpravodajské relaci, kdykoli je řeč o ekonomice, na kterou se specializuje.
Nejdřív se ale musel naučit dobře mluvit před kamerou. „Na začátku jsem učitele češtiny potřeboval hodně. Byl to velký skok, když píšete do novin a najednou se máte naučit tu čistou televizní mluvu. Museli na mně zapracovat, zpomalil jsem, šel jsem s hlasem o oktávu níž a učil jsem se dávat důraz na jednotlivá slova a na to důležité ve větě. Podle mě je dobře, že to česká televize podporuje,“ přemýšlí.
Svět politiky
Svět politiky ho začal bavit, už když vyrůstal na Vysočině. Rodák ze Žďáru nad Sázavou vystudoval střední průmyslovou školu. „Na technicko-administrativním oboru bylo skvělé, že tam byly samé holky,“ směje se. Škola mu ale také dala studium cizích jazyků a zájem o psaní o politice. „Každému novináři doporučuju nejdřív psát do novin, protože tam se rovnou dostane k důležitým věcem a nemusí se ke psaní učit i tu televizní technologii,“ dodává redaktor České televize.
Státní rozpočet…
Mezi kolegy je Petr Vašek znám tím, že se do hloubky vyzná ve státním rozpočtu a ve všech událostech, kde se jedná o peníze: „Mám rád tvrdá data a státní rozpočet je jednoduchý v tom, že máte příjmy, výdaje, schodek. V posledních třech letech se státu daří dobře, ale je to díky ekonomickému růstu a nízké nezaměstnanosti. Kdyby měl přijít náraz podobný tomu z roku 2009, na ten se současná česká reprezentace nepřipravila.“
Do Žďáru se Petr Vašek rád vrací – nejen k rodině, ale také za kamarády, se kterými jezdí každý rok jako vedoucí na vyhlášený dětský tábor v Zubří. „Je tam skvělá parta, zázemí, děti tam mají spoustu sportovišť, les, rybník, dá se tam hrát spousta lesních her a já si v té krásné přírodě, kterou tady máme, pokaždé krásně odpočinu,“ chválí Vysočinu Petr Vašek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.