Třebíčská autorka pohádek začala vzpomínkami z dětství. Píše také pro dospělé

Přesně takové pohádky začala poměrně nedávno psát i Marie Špačková z Třebíče.

„Začalo to v Albeři na chalupě, v Jižních Čechách,“ vzpomíná Marie Špačková. Byla tehdy krátce v důchodu, a při posezení ve vesnické restauraci jí začaly naskakovat vzpomínky na dětství. „Jak jsme byly se sestrou na chalupě. Tak vznikly pohádky z Albeře,“ říká s tím, že o krásné České Kanadě napsala dvě pohádkové knížky. Další už směrovala do Třebíče a okolí. „Tady jsem odmalička, i když jsem se tady nenarodila,“ vysvětluje.

Marie Špačková, spisovatelka z Třebíče|foto:Irena Šarounová,Český rozhlas

Marie Špačková dnes bydlí v areálu bývalé obuvnické firmy BOPO v třebíčské Borovině v domě, který byl dříve tovární budovou. „Nikdy by mě nenapadlo, že já tady budu na stará kolena bydlet. Dělala jsem tady vedle na pletacích strojích,“ ukazuje směrem k vedlejší budově. Říká, že je v tom místě šťastná. I přilehlé Libušino údolí se stalo dějištěm jejích pohádkových příběhů.

Dává příležitost začínajícím ilustrátorům

Pohádky Marie Špačkové jsou ze života. Někdy je prvním impulsem povídání lidí, jindy třeba zpráva v televizi. Tak mimochodem vznikla i její pohádka o útěku bizonů od landštejnského hradu. „Pohádky si vymýšlím. Někdo něco řekne, přijdu domů, a musím si to napsat,“ popisuje.

Je zajímavé, že zatím každá její knížka má jiného ilustrátora. A většinou jsou to jména dosud neznámá. Autorka totiž dává příležitost začátečníkům. „To malovala kamarádka, která dělá čtyřicet let v keramice,“ ukazuje na Pohádky z Třebíče.

Největší odměnou autora pohádek je, když děti její knížky čtou. Marii Špačkové se to splnilo. Děti její texty poznávají, a hlásí se k ní i rodiče, kteří potomkům pohádky předčítají. „Že si půjčili Pohádky z Třebíče, a že tam četli o tom strašidýlku z třebíčského Podkláštěří,“ vzpomíná autorka na zážitek z pískoviště.

Zatím posledním literárním počinem Marie Špačkové je knížka povídek pro dospělé, konkrétně pro ženy. Jmenuje se Peru se s tebou živote. „Je to z prostředí domova seniorů, kde jsem pracovala,“ dodává.