Šlehačku si můžete ochutit tužebníkem, truskavec vám zase pomůže čistit krev
Do odpolední poradny Českého rozhlasu Region přišla jihlavská bylinářka Květa Šimková. Připravila si povídání o dvojici květin začínajících na písmeno T – truskavci a tužebníku. Obě bujně rostou a kvetou právě uprostřed prázdnin. „Bylinky nejraději používám preventivně. Vařím si z nich čaje, přidávám je do salátů a dochucují nebo zdobí mi jídla,“ svěřila se.
„Tužebník jilmový roste na vlhkých loukách a podél potoků. Má květenství podobné černému bezu, ale je to jen zhruba metr vysoká květina. Poznáme ho podle silné medové vůně. Obsahuje kyselinu salicylovou, a proto se mu říká přírodní aspirin. Snižuje bolest, má protizánětlivé účinky, mírní projevy dny a revmatismu. Zevně hojí rány,“ poučila bylinářka.
Kromě čajů můžeme tužebník využít i k ochucení mléčných výrobků, třeba šlehačky. „Ve vodní lázni minutu vaříme dva květy tužebníku ve čtvrt litru smetany ke šlehání, necháme deset minut vylouhovat a květy vyjmeme. Smetanu necháme řádně zchladnout a vyšleháme. Získáme voňavý sladký dezert,“ poradila Šimková.
Truskavec najdete podél cest a v chodnících
„Nenápadná bylina truskavec nás provází všude, kde člověk chodí po světě. Hodně kolem cest v zahrádkách a mezi chodníčky. Je využíván při potížích s krvetvorbou a krevním oběhem. Urychluje také vylučování škodlivin z organismu. Dále rozpouští hleny v těle, a proto je vhodný při kašli. Jako jeden z mála umí rozpouštět ledvinové kameny,“ popsala účinky Šimková.
Můžeme si z něj uvařit čaj, „Sklízíme celou nať v rozkvětu. Dávkujeme jednu až jednu a půl čajové lžičky na hrníček. Lze ho využívat čerstvý i sušený. Jeho lístky můžete i přidávat do salátu,“ poradila bylinářka.
Recept na bylinnou směs na ledviny
2 díly celíku zlatobýlu
1 díl přesličky
1 díl truskavce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
