Skleníky vznikly úplnou náhodou
Sen o jiřinách, královnách podzimních květin, je dobré znamení. Prý už ve starověkých harémech vznikla květomluva, kdy lidé pomocí květin sdělovali své pocity a názory někomu jinému, nejčastěji tedy muž ženě. Slova by v takovou chvíli nebyla tak výstižná.
Zdeněk Dryšl v pondělním Tandemu poodhalil význam jiřin, chryzantém, a také úplně na začátku zabrousil do historie zahrad a skleníku. Skleník vznikl vlastně náhodou, anglický lékař, který miloval květiny, pěstoval spoustu rostlinek, ale v nepříznivém podnebí na britských ostrovech mu moc dlouho nevydržely. Náhodou uzavřel hrst půdy ve sklenici, a za pár dnů mu tam vyrostlo jeho oblíbené kapradí. Zajásal, a zanedlouho už měl svůj první malý skleník, tehdy, v roce 1734, to byla spíše skleněná skříň.
Lékař miloval i podzimní květiny, pokud by někomu daroval chryzantému, bylo by to na rozloučenou, protože tato rostlina naznačuje loučení. Jiřinou zase můžeme někoho upozornit, že je příliš pyšný. Když se vám ale o jiřinách zdá, je to dobré znamení – už brzy skončí vaše problémy s nedostatkem peněz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka