S reflexními prvky je chodec vidět na vzdálenost až 200 metrů

8. únor 2016
Dobré odpoledne

Podle novely silničního zákona mají chodci povinnost mimo obce nosit reflexní prvky tak, aby byli vidět. V modrém nebo černém oblečení totiž nejsou za snížitelné viditelnosti vůbec vidět. Téma pro odpolední poradnu na Region s hostem Milanem Stejskalem z organizace BESIP.

Chodci jsou nejohroženější skupinou v silničním provozu. Pohybují se po chodníku, když není, chodí podél pozemní komunikace, kde vzniká riziko, že dojde k nějaké vážné dopravní nehodě. Střetnutí chodce s vozidlem, cyklistou není nic příjemného.

„Hlavně je špatně, že za snížené viditelnosti se pohybujeme v tmavém oblečení, protože musíme brát v úvahu, že vozidlo nebo řidič, aby nějakým způsobem zareagoval na danou situaci, tak k tomu potřebuje dostatečný prostor. Čím více tmavé oblečení budeme mít na sobě, tím menší prostor k manévrování řidiči dáme. Modrá a černá brava, to jsou doslova smrtelné barvy. Pokud máme zůstat živí a dojít z místa A do místa B, musíme mít na sobě nějaký reflexní materiál, abychom byli dobře vidět. S reflexními prvky jste vidět až na vzdálenost 200 metrů,“ říká Milan Stejskal z BESIPU.

Druhy reflexních prvků

Reflexních prvků máme několik. Jsou to reflexní vesty, které mají řidiči ve svém vozidle. Pak různé pásky a podobné předměty. „V dnešní době se již šijí reflexní pásky i na bundy, aby byl člověk ve tmě dobře vidět. Pokud půjdu do společnosti, nejlepší je reflexní náramek, který si třeba na plese sundáme a když půjdeme z plesu, opět si jej na ruku nandáme. Lidé používají i svítidla, ale v mobilu či klasické baterce nám může dojít baterie a je problém.“

Kde nosit reflexní prvky?

Reflexní pásky by se měli nosit tak, aby byly vidět. Na ruce, na zápěstí. „Cyklisti si to dávají třeba na kotníky. Chodci by měli mimo obec nosit reflexní pásky, protože pokud dojde k tomu, že chodec poruší tuto povinnost, mohou mu hrozit sankce,“ dodává Milan Stejskal.

Čtěte také

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.