S pilou hledá místa, kde filmaři natáčeli Vinnetoua. Kvůli svému koníčku se sběratel naučil chorvatsky

6. červenec 2022

I po skoro šedesáti letech mají filmy na motivy knih Karla Maye spoustu obdivovatelů. Jedním z nich je Jaroslav Maryška, který se dostal i do České knihy rekordů.

„Já už jsem si ve školce nehrál na nic jiného než na Vinnetoua. A místo toho, aby mě to v pubertě pustilo, tak naopak, ta záliba stoupala,“ říká Jaroslav Maryška z jihočeského Husince. Přiznal ale, že se musel rozhodnout, na co se zaměří. „Sám sebe považuji za odborníka na filmové mayovky, ne na Karla Maye,“ dodává. 

V jeho věku už nemohl chodit na vinnetouovské filmy do kina, nahrávky už ale viděl nesčetněkrát. 

Objevovat místa

Jeho největší vášní je objevovat místa, kde se filmové scény odehrávaly. Tam také pátrá po lidech, kteří se natáčení v bývalé Jugoslávii účastnili. Musel si proto rozšířit i své jazykové dovednosti. 

„Když jsem v roce 2007 jel poprvé do Chorvatska, tak jsem se musel spokojit s tím, že jsem se představil, rukama poprosil o podpis a o fotku. Když jsem se chtěl dozvědět něco víc, tak jsem musel ovládat chorvatštinu,“ vysvětluje sběratel.

Setkání s herci

Jaroslav Maryška se setkal i s největšími hvězdami vinnetouovských filmů. Prvním byl Pierre Brice, představitel Vinnetoua. Mnohem radši ale vzpomíná na setkání s Marií Versini, filmovou Nšo-či. „Potkal jsem se s ní asi čtyřikrát. Maruška byla zlatá holka,“ říká a dodává, že tato herečka byla k nadšencům jako on velmi vstřícná. 

Sběratel si také velmi váží setkání s Herbertem Lomem, který byl představitelem jednoho z padouchů, a co je nejdůležitější, byl také jediným českým hercem v sérii.

Filmová místa

Filmová místa Jaroslav Maryška hledá podle jednotlivých scén, a ve sbírce mu chybí opravdu už jen málo srovnávacích fotografií. Filmy se natáčely od roku 1963, takže je samozřejmé, že se místa hodně změnila. 

„Někde vyrostly továrny, někde vyrostl prales,“ říká s tím, že hledání především v okolí Plitvických jezer je opravdu náročné a hlavně nebezpečné. „Tolik stromů, co já jsem tam vykácel, myslím, že v posledních dvaceti letech nikdo,“ říká a dodává, že za nejlepší dárek v poslední době považuje motorovou pilu, která skoro není slyšet.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová