Rostlinu dlouhověkosti velmi snadno vypěstujete i na Vysočině, říká Pavel Valíček

Jako přední český odborník na asijské byliny si Pavel Valíček z Martínkova u Moravských Budějovic připomíná Čínský Nový rok. „Já se považuji za Asiata, takže velice rád alespoň formálně Nový rok slavím. Jednou jsem zažil oslavy lunárního nového roku ve Vietnamu, ale bylo to trošku s komplikacemi. Pro ně je to svátek, nepracují, v podstatě 14 dní jsme měli volno, protože všude se slavilo.“

Díky mičurinskému období získal semínka bavlníku

Tehdy je použil na Štědrý den. „V Martínkově je taková tradice, to je takzvané békání a při tom se tehdy střílelo.“ S tropickými a subtropickými rostlinami pan Pavel Martínek začínal díky mičurinskému hnutí. „Měl jsem vynikajícího učitele na obecné škole, který mě učil biologii. Ten mě k tomu přitáhl. S tím mičurinským hnutím přišly předpoklady, že tady budeme pěstovat všechno možné i z teplých oblastí. A já jsem tehdy v roce 1953 získal semena bavlníku z botanické zahrady v Praze Na Slupy.“

Od téhle doby se píše jeho vědecká cesta. Začalo to bavlníky a tato „bavlníková“ éra skončila v roce 1980 obhajobou doktorské práce v Taškentu. Pavel Valíček patřil ve své době k vědcům, kteří se starali o největší sbírku bavlníků na světě. „Bohužel, když jsem odešel do důchodu, tak byl se sbírkou konec. Už se o ně nikdo nestaral.“

Ve Vietnamu to bylo po všech stránkách náročné

Pavel Valíček říká, že když skončil s bavlníkem, celkem přirozeně přešel na byliny Dálného východu. Velmi často vědecky pracoval ve Vietnamu. „V roce 1975 skončila válka mezi Vietnamem a Spojenými státy, ta země byla totálně rozbitá, to byla tak zdevastovaná země, že to bylo hrozné. To bylo velice náročné, pokud šlo o ubytování, pokud šlo o dojíždění na pokusné plochy. Ve Vietnamu je ve stínu přes 30°C, je tam vysoká relativní vlhkost vzduchu. Bylo to po všech stránkách dost náročné,“ vzpomíná Pavel Valíček na cesty do Vietnamu. Celkem tam byl dvacetkrát.

Byl členem stálé komise pro vědecko-technickou spolupráci s Vietnamem. „Na prvním místě to byla dohoda o pěstování kávovníku, další byla kaučukovník, olejniny, koření a další věci. To bohužel rokem 89 skončilo,“ krčí rameny Pavel Valíček.

Rostlina dlouhověkosti? Kustovnice čínská

Ve Vietnamu velice brzy pochopil, že se zde praktikuje klasická čínská medicína. Vědomosti o čínských léčivkách získával právě tady. „Zajímavá je rostlina kustovnice čínská. Tady velice dobře rodí, velmi dobře se jí tady daří. Je to rostlina dlouhověkosti, je velice chutná a pomáhá. Vynikající rostlinou, která je velice preferovaná, je takzvaná zelená viagra, což je kotvičník zemní. Tahle rostlina si opravdu zaslouží naši pozornost. Je to jednoletka, rostlina plevelného charakteru, takže semena, která vypadají, přezimují v půdě a na jaře se vám tam objeví.“