Ropucha obrovská nemá problém sežrat i jinou žábu
Ropucha obrovská běžně dorůstá velikosti kolem 15 až 20 centimetrů. Ta největší zvířata mohou dorůst až dvojnásobné velikosti. Doma je ve střední Asii a Jižní Americe, odkud tato žába pochází.
Tato žába však nevyniká jen svojí velikostí, ale i tím, čím se živí. Kromě toho, že jako tradičně žába chytá různé bezobratlé, tak loví i menší obratlovce a dokonce i jiné žáby. Čím je výjimečná, je to, že požírá i mršiny.
A právě díky její žravosti lidé tuto ropuchu rozšířili do všech tropických oblastí světa. Na přelomu 19. a 20. století totiž někoho napadlo, že by tyto žáby mohli vysazovat zejména na plantáže cukrové třtiny, kde budou ropuchy pomáhat v boji proti hmyzím škůdcům.
Související
-
Dvojjazyčník haitský pochází z karibského ostrova Hispaniola, příbuzného má i v Česku
Český název dvojjazyčník neodpovídá realitě. Tento drobný ještěr má jazyk jenom jeden a stejně jako většina ještěrů a dalších plazů včetně hadů, je rozdělený na konci.
-
Kovově zelené zbarvení hlavy kačera kachny divoké je jenom optický klam
Kachny divoké jsou jedním z našich nejhojnějších druhů ptáků. Našli bychom je nejen v Evropě, ale i v celé Asii, v Severní Americe, severní Africe i v Austrálii.
-
Vypadají, jako by se velký potkan převlékl za pandu velkou, velemyš obláčková je černobíle zbarvená
Velemyš obláčková je největším myšovitým hlodavcem na světě. Pochází z filipínského ostrova Luzon. Živý se listy, výhonky a plody. Unikátní jsou svým rozmnožováním.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
