Baziliškové běhají volně po pavilonu v Jihlavě. Lidé je mají skoro na dosah
Neobvyklý pohled čeká návštěvníky v jednom z pavilonů, zelení baziliškové se už neukrývají v letadle, ale volně pobíhají mezi návštěvníky. Podle chovatelky Lubomíry Ševčíkové si na nový prostor rychle zvykli a pohyb svobodně jim vyhovuje.
Baziliškové, tropičtí ještěři známí svou schopností „běhat“ po vodě, už nebývají v dekorativním letadle, jako tomu bylo dříve. „Měli jsme tam nové trio, kterému se tam nelíbilo. Byli rozběhaní a naráželi do letadla hlavou. Měli jsme o ně strach,“ vysvětlila chovatelka Lubomíra Ševčíková.
Dnes po pavilonu běhá celé trio, dvě samice a samec. „Lidé se jich nemusí bát. Jsou plaché, nenechají se chytit, dokonce ani námi,“ říká chovatelka s úsměvem.
Bazilišky je možné jednoduše zahlédnout. Návštěvníci mohou nahlédnout do bývalého terária po anakondách, kde v klidném prostředí nad vodou pobývá starší pár. „Mají tam ideální teplotu a velkou hladinu vody, která jim vyhovuje.“
Bazilišek zelený dorůstá délky 70–80 cm, přičemž většinu tvoří ocas. „Samec má výraznou přilbu na hlavě a je nádherně zbarvený do zelena s modrými skvrnami. Samice je menší a méně výrazná,“ popisuje Ševčíková.
Živí se převážně hmyzem, cvrčky, šváby, sarančaty, ale občas si dají i myš. „Jsou zvyklí chodit si pro krmení. Někdy jim dáváme hmyz pinzetou, jindy si loví sami.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
