Mirikina obecná: Jediné noční opice schopné vidět v noci
Mirikina je jedním z mála primátů, kteří jsou aktivní především v noci. Dlouho se dokonce uvádělo, že jde o jedinou pravou noční opici, na rozdíl od lemurů nebo outloňů, kteří jsou tzv. polopice. Později se ale zjistilo, že pod rodem Aotus se skrývá hned několik druhů.
Jak mirikina vypadá?
Mirikinu byste si snadno mohli splést s malou sovou, má totiž velké oči přizpůsobené nočnímu vidění a výrazný „soví“ obličej s pruhy přes tvář. Její huňatý kožíšek má podle druhu buď oranžový, nebo šedý spodek, svrchu je spíše nenápadně šedo-hnědá. Velikostně by se dala přirovnat ke kočce, i když má oproti ní dlouhé nohy a jinak stavěné tělo.
Kde mirikiny najdete?
V minulosti jste je mohli v jihlavské zoo vidět v pavilonu Escondido, kde sdílely prostor s lenochody a dokonce se pohybovaly volně mezi návštěvníky. Soužití se ale příliš neosvědčilo, zvířata si konkurovala potravně a nedostatek úkrytů jim neprospíval. Proto se zoo rozhodla expozici upravit.
Dnes mirikiny najdete v jihoamerickém pavilonu, kde sídlí i tapíři. Zde mají k dispozici i venkovní voliéru, kterou aktivně využívají. Expozice se nachází naproti ostrovu lemurů.
Proč se zoo k mirikinám vrátila?
Jihlavská zoo je tradičně zaměřená na kočkovité šelmy a opice, takže návrat k mirikinám dává smysl i z pohledu zaměření a historie chovu. Navíc prostor, který dříve obývali papoušci, se ideálně hodí právě pro tyto noční opice.
Jak mirikiny žijí?
Na rozdíl od mnoha jiných druhů opic, které tvoří velké skupiny, mirikiny žijí v párech, podobně jako drápkaté opice nebo titiové. Tvoří tedy rodinné skupiny, kde žije samčí a samičí partner společně s mláďaty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka