Realistické panenky zažívají boom. Na těle mívají až patnáct vrstev barvy
Vypadá skoro jako člověk, má typicky svraštělou kůži, je to ale panenka. Realistické panenky zažívají v poslední době nebývalý boom.
1450 kusů panenek, 700 plyšáků a 70 kusů kočárků a kolébek. To je sbírka dcery a matky, Nikol a Moniky Chmelařových. Kus kolekce najdeme v každém koutě jejich domu.
Vše začalo tím, když babička přinesla malé Nikol panenku s porcelánovou hlavou. „Zamilovala jsem se do ní, mamka, když to viděla, tak také a pak jsme si občas nějakou panenku koupily,“ vypráví Nikol.
Realistické panenky
Od sbírky sériových panenek, které se sháněly především v zahraničí, se obě dámy daly na výrobu a sbírání realistických panenek, tzv. rebornů. „Je to spousta let, co jsem se o tom dočetla na internetu. Objednala jsem si jednu, pak absolvovala kurz, chytlo mě to a dnes je vyrábíme doma,“ dodala paní Monika.
Oči a pak do trouby
Vyrobit takovou panenku není snadný úkol. Začíná to nákupem stavebnice s obličejem. „Když začínám, musím mít panenka oči. Prvně řeším oči, pak barvy. Bývá na ní až patnáct vrstev barvy, každou tu barvu vypalujeme v troubě.“
Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
