Pýchou zámku Raduň je zámecká oranžerie. Krásně zachovaná stavba je skvělou ukázkou dobové módy
Zámek Raduň se nachází na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Vznikl ve druhé polovině 16. století přestavbou původní gotické tvrze. Jeho tehdejší majitelé Tvorkovští z Kravař ho přeměnili na renesanční zámek o třech arkádových křídlech s hospodářským dvorem, pivovarem a rozlehlým smíšeným lesoparkem se čtyřmi rybníky. Současná podoba zámku je výsledkem empírových úprav podle projektu architekta Englische z počátku 19. století.
Zajímavostí je, že právě tato výrazná přestavba probíhala pod taktovkou ženy, Anny Marie Tekly. A dotkla se celého areálu zámku. Hospodářské budovy byly odsunuty, aby pachem a ruchem neobtěžovaly obyvatele zámku. Naopak přibyla nová stavba, zámecká oranžerie. Na ni dnes navazuje bylinková zahrada se sadem.
Právě oranžerie je pýchou zámku Raduň. V Moravskoslezském kraji se totiž v tak dobrém stavu podobné stavby nedochovaly. Proto je ta raduňská skvělou ukázkou dobové módy. Tedy nejen místa určeného pro pěstování citrusů a dalších exotických rostlin, ale také pro setkávání v neobvyklém prostředí.
Posledními majiteli zámku byla rodina Blücherů z Wahlstattu. Roku 1947 byl zámek zestátněn a postupně sloužil několika institucím. Mimo jiné v něm byly byty, kanceláře, škola i školka. V roce 1978 bylo Okresním národním výborem v Opavě rozhodnuto o celkové obnově zámeckého areálu a o jeho zařazení mezi památkové objekty, zpřístupněné veřejnosti. To se nakonec povedlo v roce 1984. Od roku 2002 zámek spravuje Národní památkový ústav.
Interiéry zámku jsou upraveny do podoby každodenního života v 19. a 20. století. A to nejen šlechty, ale i služebnictva. Dalším lákadlem je prohlídkový okruh ryze technického charakteru. Ten představuje technické zázemí zámku a jeho proměnu z letního sídla na celoročně obývaný objekt.
A kdo chce vidět opravdovou zajímavost, měl by se v rámci prohlídky vydat do knihovny. Tam totiž uvidí opravdu unikátní krb. Má podobu románského portálu kostela v polské Vratislavi.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
