Půdu pomáhají chránit městské louky

Kvalitu půdy ovlivňuje každý, kdo na ní hospodaří, tedy i ten, kdo má nějakou zahrádku nebo pole. „Půdu ale taky zabíráme stavbami, odebíráme jí to, co je pro ni důležité tím, že jsme příliš nároční v našich potřebách,“ říká host.

Půdu nejvíc znehodnocuje vodní a větrná eroze

K erozi přitom dochází především díky zásahům člověka. Zpevňujeme velké plochy, ze kterých rychle odtéká voda. Z polí pak půda mizí hlavně z lánů, kde je vysazená jedna plodina, především pak kukuřice nebo brambory. Při silném dešti půdu odnese voda, když je sucho, tak zase vítr. Půdě škodí i těžká mechanizace, protože ji zhutňuje a do půdy se tak nedostává další voda a živiny. Každý by se ale měl zamyslet i nad tím, kde co vyhazuje. Černé skládky se stále objevují a vytékají z nich různé nebezpečné látky, které pak půdu otravují.

Půda je tvrdá jako beton nebo asfalt

Půda není jen pevná hmota. Jako celek ji tvoří tři skupenství, plynné, kapalné a pevné a musí být v rovnováze. „Problém může nastat právě v tom, že těžká mechanizace půdu zhutní, naruší strukturu a už v ní není voda ani prostor pro vzduch. Takže když přijde větší déšť, který by se normálně do půdy vsákl, tak se nemá kam vsáknout a odteče stejně jako po betonovém nebo asfaltovém povrchu,“ upozorňuje Katarina Ruschková.

Řešením mohou být louky i ve městech

„Kde není velký pohyb lidí nebo je tam pohyb lidí kolem zeleně, tak se snažíme dělat květnaté louky, které zadrží větší množství vody. Jsou možná hezčí pro oko a určitě jsou lepší pro hmyz, který se tam může lépe napást. Na něj si tam zase přiletí ptáčci a tím se do města vrací život a současně jsme na těch plochách schopní udržet vodu,“ vysvětluje host.