Profesor Štěrba: Dřív přežilo 15 % dětí s rakovinou, dnes je to 90 %. Stát jen předstírá, že se stará

Setkání s člověkem, který každý den čelí nejtěžším diagnózám, a přesto kolem sebe šíří klid a naději, je výjimečné. Takovým člověkem je profesor Jaroslav Štěrba, přední český dětský onkolog, přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno a zakladatel nadačního fondu Krtek.

Profesor Štěrba ve své práci spojuje špičkovou medicínu s hlubokým lidským přístupem k pacientům i jejich rodinám. „Naše generace si dobře pamatuje 80. léta, kdy šance dítěte s akutní leukémií přežít pět let byla jen 15 %. Dnes je to přes 90 %, a to je obrovský pokrok,“ říká onkolog.

Česká dětská onkologie dnes patří mezi evropskou špičku. Z celkových 600 evropských pracovišť má statut špičkového centra jen 68 z nich – a dvě z nich jsou v České republice: v Praze a Brně. „Čeští lékaři jsou pracovití, inovativní a méně se bojí zkoušet nové přístupy,“ popisuje Štěrba recept na úspěch.

Dětská onkologie je specifická, děti netrpí typickými nádory dospělých, ale čelí leukémiím, lymfomům a nádorům centrální nervové soustavy. Léčba je odlišná, výzkum nákladný a farmaceutické firmy o tyto případy většinou nejeví zájem, kvůli nízkému počtu pacientů. „Jsme pro ně nezajímaví. Změníte-li osud dvou dětí za rok, akcie na burze to nezmění,“ komentuje.

V České republice ročně onemocní zhoubným nádorem přibližně 450 dětí, dalších padesát potřebuje podobnou onkologickou léčbu. „O 200 z nich se staráme v Brně, o zbytek v Praze. Část pacientů léčíme společně,“ vysvětluje Štěrba.

Čtěte také

MUDr. Radovan Čech: vedoucí operatér onkologického oddělení Nemocnice Jihlava

Přes úspěchy a mezinárodní uznání přichází i podpora státu. „Stát předstírá, že se o děti stará, a my předstíráme, že nám to moc nevadí. Není to o penězích, ale o absenci koncepce. Léčba dětských pacientů je zlomkem toho, co se běžně vydává na dospělé. Ministerstvo zdravotnictví rezignovalo na řízení péče,“ upozorňuje.

I proto v roce 1999 vznikl nadační fond Krtek, který pomáhá „zahrabávat díry“ ve financování. „Nemáme žádného velkého sponzora, ale tisíce drobných dárců. Díky nim pomáháme postavit most přes rozbouřené vody, který nemocné děti převede dál,“ říká profesor.

Profesor Štěrba zůstává optimistou a bojovníkem. „Pořád je tu deset procent dětí, které bohužel nezachráníme. A z těch, co přežijí, mnozí nesou následky. Musíme jít dál, být lepší, hledat nové možnosti. Ty děti si to zaslouží.“