Když paměť mizí: Demence bere lidem vzpomínky, vztahy i důstojnost, říká psychiatr Miroslav Skačani
Zapomínání, ztráta motivace, ale i poruchy chování a vztahů. Demence není jen problémem paměti – jde o závažné onemocnění, které mění samotnou osobnost člověka. Hostem Dobrého dopoledne byl zkušený psychiatr Miroslav Skačani, který přiblížil první příznaky, možnosti zpomalení průběhu i to, jak nemoc ovlivňuje nejen pacienta, ale hlavně jeho okolí.
Demence je závažné onemocnění mozku způsobené degenerativními změnami v mozkové tkáni. Podle psychiatra Miroslava Skačaniho jde o nemoc, která člověku bere nejen paměť, ale i identitu, vztahy a někdy i důstojnost.
„Asi 80 % případů je typu Alzheimerovy choroby, přibližně 10 % tvoří tzv. sklerotické demence,“ upřesnil Skačani. Typické je, že si pacient nepamatuje, co dělal před pěti minutami, ale velmi dobře si vybavuje vzpomínky z dětství. Nemoc se často projevuje poruchami sociálního chování, které začne vnímat i okolí. U Alzheimerovy choroby si člověk většinou neuvědomuje, že je nemocný, naopak u sklerózy si pacienti často uvědomují, že mají potíže s pamětí.
Pro přesnou diagnózu se nejčastěji používá MMSE test, tedy Mini-Mental State Examination. Test zahrnuje orientaci v čase a prostoru, krátkodobou paměť, pozornost, počítání, řeč a další schopnosti. Diagnóza může pomoci nejen samotnému pacientovi, ale také jeho blízkým, kteří často trpí víc než on sám.
„Demence je v současnosti neléčitelná, existují však tzv. kognitiva – léky, které dokáží zpomalit průběh nemoci tím, že zlepšují kognitivní funkce,“ vysvětlil psychiatr. Důležitá je také prevence, fyzická i psychická aktivita, kvalitní životospráva a posilování kognitivních schopností.
Čtěte také
Demence je nemoc spojená s věkem. U lidí kolem šedesátky jí trpí 5–10 %, po osmdesátce se toto číslo výrazně zvyšuje. Ve věku devadesáti let už postihuje zhruba polovinu populace a u stoletých je výskyt až devadesátiprocentní. Nevyhýbá se však ani mladším lidem. „Setkal jsem se i s pacientem, kterému se Alzheimerova choroba rozvíjela už ve čtyřiceti letech,“ uvedl Skačani.
Nemoc může přijít rychle. „Ze dne na den jako by člověku přestal fungovat mozek,“ varuje psychiatr. Proto doporučuje včasnou konzultaci nejen s pacientem, ale i s jeho blízkými. Péče o nemocného bývá totiž psychicky náročná i pro samotné pečovatele.
Na závěr Miroslav Skačani vyjádřil naději, že se v blízké budoucnosti objeví lék, který by dokázal odumírání mozkových buněk zcela zastavit.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
