Proč mají v Ratibořicích kozy? Protože manželka Pavla Dobrovolného prohlásila, že koz se nebude bát
Ve svých 81 letech Pavel Dobrovolný uvažuje o tom, že by začal užívat zasloužený odpočinek. V 60 letech opustil Prahu a vrátil se na rodnou Vysočinu, aby obnovil sedláckou tradici svého rodu. V Ratibořicích Dobrovolní hospodařili od roku 1885. Příběh ratibořické kozí farmy vyprávěl v Dobrém dopoledni Tamary Peckové.
Pradědeček pana Dobrovolného si pronajal v roce 1885 majetek v Ratibořicích od německé hraběcí rodiny, která sídlila nedaleko v Lesonicích. V roce 1924 při první pozemkové reformě Československé republiky dědeček pana Dobrovolného statek koupil od hraběnky Pauliny von Löwenstein. „Vzal si hypotéku a koupil to.“
Tatínek byl jako kulak ve vězení a v roce 1950 zemřela maminka. To bylo nejhorší
O statek rodina přišla hned dvakrát. V roce 1939 rodinnou usedlost zabrala německá armáda. „Otec tam dělal správce, pravidelně nás navštěvoval nějaký příslušník německé armády, který kontroloval a odebíral prakticky veškeré výrobky pro armádu. Po válce v roce 1945 otec využil tehdejší konjunktury a začal znova. Pomohly také americké dotace, které byly určené českému hospodářství. Ale vydrželo to jenom tři roky,“ vypráví Pavel Dobrovolný o historii rodinného statku v Ratibořicích.
Otec pana Dobrovolného byl jako kulak uvězněn. „Nejhorší bylo, že nám v roce 1950 zemřela maminka. Mně bylo už 15, bratrovi 14 a setře 9 let. Smilovala se nad námi rodina, příbuzní. Vzala si mě teta do Prahy. Vystudoval jsem gymnázium. To ale nebyl konec. Vždycky jsem inklinoval víc k technice, než zemědělství, přihlásil jsem se na elektro-fakultu,“ vypráví napínavý životní příběh Pavel Dobrovolný.
Vždycky mi byl vyčítán třídní původ, ale celkem to šlo
Po třech letech vysokoškolského studia byl Pavel Dobrovolný předvolán na rektorát a bylo mu oznámeno, že jeho třídní původ neodpovídá třídnímu složení na vysoké škole a byl okamžitě vyloučen. Nastoupil na vojnu a po sedmi letech zkusil vysokou školu znovu. Studia dokončil v roce 1968, o rok později byl rehabilitován. „Vždycky mi byl vyčítán třídní původ, ale celkem to šlo. Začal jsem pracovat na televizních anténách v Československé televizi.“
Nikdy nečekal, že se bude moci do rodného domu vrátit. „Nás v roce 1992 čekalo začít s tím majetkem něco provádět. Bylo to překvapení. Naše rozhodnutí bylo neobvyklé. Vrátili jsme se do statku, který byl určen k demolici. Netekla voda, nebyla elektřina, nefungovala kanalizace,“ vzpomíná na začátek devadesátých let Pavel Dobrovolný.
Proč kozy? Moje paní prohlásila, že koz se nebude bát
Do té doby se návštěvě rodné usedlosti bránili. „Jelikož tady máme rodinnou hrobku, mám tady rodiče i prarodiče, tak jsme sem jednou, dvakrát do roka jezdili. Ale vesnicí jsme jenom projeli, ani jsme si netroufali se jít na statek podívat, v jakém je stavu.“
Začali postupně budovat to, co bylo pryč. S manželkou a nejmladším synem opustili Prahu a začali. Nejdřív to byl chov králíků, ale ten nebyl příliš úspěšný. Trvalo čtyři roky, než rozjeli kozí program. „Za to může moje paní. Prohlásila, že koz se nebude bát. Tak jsme koupili dvě kozy a na nich jsme se vyučili. Žena si koupila dvojitý hrnec a v kuchyni začala vyvářet,“ usmívá se Pavel Dobrovolný.
V současné době se na kozí farmě v Ratibořicích vyrábí asi 10 druhů kozích výrobků, denně jejich 800 koz produkuje 1000 litrů mléka. Na farmě je zaměstnáno 14 lidí. Každou sobotu ekologická kozí farma v Ratibořicích otevírá dveře veřejnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka