Pro sázení stromků jsou na všechno normy, vyhlášky a nařízení 

Zpracování polomů by mělo proběhnout ideálně v průběhu dubna, ale nejpozději do konce května, protože pak už budou napadené kůrovcem. „Velikonoční svátky si ještě užijeme doma, ale potom už do lesa vyrazíme, bude čas polomy začít zpracovávat,“doporučuje Jiří Pohan.

V lesích se jako první vysazuje modřín, čas je právě teď!

Vyhlášky a normy jsou v lesnictví na všechno. Jedna z nich reguluje mimo jiné použití sadebního materiálu, který může být v lese vysazen. „Souvisí to s kvalitou půdy, s pěstebními lesními oblastmi, tedy regionem a s nadmořskou výškou – kontrolujeme tedy tři parametry, abychom se rozhodli, jaké sazenice můžeme v lese použít,“ vysvětluje Jiří Pohan. Podle něj by měl každý vlastník lesa vysadit 25 – 30 % melioračních a zpevňujících dřevin, což jsou listnáče, takže i zákon stanovuje, abychom u nás nerostly jen smrkové monokultury. „Sázíme celé jaro až do okamžiku, kdy stromy začnou rašit. Začíná se modřínem, ten jde ze školek první, kdo ho plánuje, musí ho koupit a vysadit už teď. Další je smrk, potom listnáče a nakonec jedle.“

Přenos sadebního materiálu je řízen a důvody jsou jednoduché, aby se stromy z nížin nesázely u nás na Vysočině. „V případě, že to nedodržíte, ty stromečky vám sice porostou, ale nedostanete dotaci,“ varuje odborný lesní hospodář. „Ve školce tedy musíte říct - potřebuju smrk, ale sem, do této oblasti.“ Důležité jsou i typy půd. Podle Jiřího Pohana pokud vysadíme dřevinu na nevhodnou půdu, špatně poroste, tedy uděláme škodu sami sobě a současně nedostaneme dotace. Informace podá odborný lesní hospodář a většinu jich najdeme i v lesní hospodářské osnově nebo plánu.

Stromy se širokými kořeny potřebují motyku a sázet postaru

Sazeničky dělíme do několika výškových tříd. „V případě smrku už bych sazenice nad 50 cm nekupoval, protože je tam hodně jehličí, velký výpar vody a málo kořenů. Přiměřená nejlepší sazenice je o rozměru 26 - 35 cm,“ doporučuje Jiří Pohan. Můžeme koupit sazenice prostokořenné nebo balené. Ty jsou sice o několik korun dražší, ale na kořenech si nesou množství substrátu a při výsadbě se pak díky tomu snižuje riziko uhynutí.

Způsob výsadby je také velmi důležitý. Na kůlový kořen stačí štěrbinový sazeč, protože kořeny jsou malé a nejdou do široka. „Naproti tomu na sazenice s klasickými kořeny rozprostřenými na všechny strany musíme vzít motyku a vykopat normální jamku. Kořeny musíme rozložit v zemi ještě než je zasypeme. Ty kořeny se nesmí otočit zasazením nahoru, protože to je trvalá deformace, kořeny by mohly hnít a první větší poryv větru nám porosty vyvrátí,“ uzavírá Jiří Pohan.