Poprava československých legionářů v severní Itálii

František Bušek byl švec z Větrného Jeníkova. Nastoupil do rakouské armády a sloužil na italské frontě. Při bojích ho zajali a on se přihlásil do italských legií. Zařadili ho k výzvědné rotě, tak jako jiné Čechoslováky. Jejich úkolem bylo obhlídnout terén a vyhledávat české nebo slovenské vojáky na rakouské straně. Dělalo se to tak, že zpívali české lidovky. A když krajana potkali, získali od něj informace, zajali ho a převedli na druhou stranu.

V noci na 15. června 1918 měl František Bušek a ostatní z 6. výzvědné roty za úkol vyhledat Čechoslováky v rakouských zákopech při ofenzivě na řece Piavě v severní Itálii. Jenže o jejich práci už rakouské velitelství vědělo a vypsalo vysokou odměnu za to, když přivedou československé legionáře živé. František Bušek a jeho lidé narazili na Maďary - 18 legionářů bylo zabito přímo na místě, 15 jich zajali a odvedli do kasáren v Coneglianu. Maďaři a Rakušané jim vyčítali, že jsou zrádci a polní soud rozhodl, že Čechy jako odstrašující případ pro ostatní popraví.

Popravě přihlíželi kromě vojáků i místní lidé. A co viděli? Maďaři dováděli na cvičiště u kasáren vždycky dvojici Čechů. Měli ruce svázané za zády drátem, museli projít kolem jámy, ve které už ležela těla ostatních popravených Čechů. Maďarský šikovatel se jich zeptal: „Za kterou vlast umíráte?“ A oni odpověděli: „Za svobodu své české vlasti.“ Potom klekli, ani si nenechali zavázat oči, a zastřelili je. Čtyři mrtvá těla legionářů byla pro výstrahu na řemenech od kalhot pověšena u silnice před kasárnami a na krku měli ceduli psanou v šesti jazycích. Stálo tam: Zrádci vlasti, Čechoslováci. Teprve třetí den těla uložili do hromadného hrobu.

Už po válce osadili do zdi rozstřílené od popravčích kulek mramorovou desku s italsko-českým textem o smutné události. František Bušek a jeho spolubojovníci se vrátili 3 roky po válce do vlasti. Jejich těla slavnostně pohřbili na Olšanských hřbitovech.