Pěstouni: Aby děti žily normální život, aby měly rodinu

2. říjen 2018

Jak se žije pěstounům? A jaké mají citové pouto se svěřenými dětmi? Do studia přišli manželé Miroslav a Jindřiška Ličkovi.

„Pracovala jsem ve Fondu ohrožených dětí, v Klokánku v Praze. Tam jsem se poprvé setkala s problematikou opuštěných dětí. Byla jsem tam zaměstnaná asi pět let, pak jsme se rozhodli, že si děti vezmeme domů, do rodinného Klokánku,“ říká paní Ličková.

Manželé Ličkovi mají vlastní děti odrostlé. „Byl jsem v podstatě v chalupě sám. Kluci jsou už dospělí a manželka byla přes týden v Praze. Jednou řekla: co kdybych si vzala na Vánoce domů nějaké dítě, Pepíka. A já říkám: proč ne? A pak přišly jarní prázdniny a opakovalo se to. A tak se to celé stalo,“ dodal pan Miroslav.

Aby děti žily normálním životem

Co může být cílem pěstounů? „Chtěli bychom, aby ty děti pak žily normální život, měly rodinu.“

„Měli jsme holčinu, která vystudovala střední školu ve Velkém Meziříčí, teď studuje dál na nějaké vyšší odborné škole. Dopomohli jsme ji, někdy to muselo být trochu přísnější, ale vrací se k nám a patrně je spokojená.“

City? Ano, jsou tam

Pěstoun má za úkol dítě vychovávat. Jde to bez citů? „Bez citů to nejde, vždycky tam nějaké pouto vznikne. A když pak to dítě vracíte, obrečíte to,“ vyznala se paní Jindřiška.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.