Papoušek zvládne ve venkovní voliéře i vysočinskou zimu. Nesmí mu zamrznout voda

"Jeden pár kakaríci žlutočelí, dva páry papoušci zpěvaví, jeden pár rosela rubíno, několik párů korel," představuje Jana Hanková osazenstvo své voliéry. Kromě papoušků v ní žijí i holubi a zebřičky. Ve společné voliéře se jednotlivé druhy drží u sebe, někteří papoušci jsou ale oddělení. "To jsou chovné páry, které nesnesou být s nikým," vysvětluje chovatelka.

Jana Hanková svůj velký koníček v podstatě zdědila po svém manželovi. "Zemřel, a já jsem neměla sílu ty papoušky zrušit," říká s tím, že s manželem jezdila po burzách, takže něco málo o chovu věděla. Zbytek se dočetla v knihách a jak sam přiznává, učí se pořád. Jejím papouškům se daří, což je vidět i na tom, jak se rozmnožují. "Loni měli všichni mladý," potvrzuje. Stabilně ve voliéře žije asi padesát papoušků.

Zajímavé je, že doma nemá Jana Hanková ani jednu ptačí klec. "V bytě máme rybičky," směje se. Nikdy se také nepokoušela nějakého papouška rozmluvit. Důkaz, že to její svěřenci dokážou, ale má. "To ještě manžel žil, přijeli staříci nešťastní, že jim korela chcípla, že mluvila. Tak jsme jim jednu prodali. Asi za rok volali, že už umí dvacet slov."