Paměť můžeme trénovat celý život

13. listopad 2014
Jana Vejsadová, trenérka paměti

S tréninkem paměti bychom měli začít už v dětství. Jana Vejsadová, která pomáhá paměť cvičit, říká v poradně: „To období dětství a dospívání nazývám obdobím příležitostí. Dítě se učí rozvíjet to, co je mu dáno přírodou, utváří si koleje, po kterých jezdí celý život, a mělo by se naučit efektivně zpracovávat informace.“

Po dvacítce se objevují první problémy s pamětí. „Je to období, které bych nazvala obdobím prevence, kdy bychom měli co nejvíce eliminovat technologické berličky – diáře, upomínky v mobilu, najdu si na internetu, vyfotím si atd. Měli bychom myslet na to, že cíleným namáháním hlavy, asi tak 10 až 15 minut denně nějaké mentální aktivity jiné než pracovní, si vytváříme kognitivní rezervu na horší časy, které přijdou.“

Trénink paměti může podle Jany Vejsadové pomoci i nemocným lidem. „Pokud se jedná o demence, dá se mnohé oddálit. Také trénovaný mozek, který byl na mentální aktivitu zvyklý, déle nemoci vzdoruje, ale demenci jako takovou tím zvrátit nemůžeme. Co se ale dá zlepšit, když člověka potká úraz, cévní mozková příhoda nebo další civilizační nemoci, které s sebou nesou mírnou kognitivní poruchu, může kognitivní rehabilitace mnohé napravit a vrátit k normálu. Protože léta s lidmi po mozkových příhodách a úrazech hlavy pracuji, musím říct, že se mi před očima často děly zázraky,“ vzpomíná trenérka paměti.

Běžná denní roztržitost, kdy hledáme své věci, zapomínáme, pro co jsme šli, a nebo se vracíme z práce domů zkontrolovat, zda jsme vypli žehličku, za tu paměť nemůže. Podle Jany Vejsadové jde o nepozornost. „Já si myslím, že na prahu všeho stojí to, čemu se dnes říká informační přetížení. Je fakt, že náš předek ve 14. století měl za celý život dostupných tolik informací, kolik my jich máme za jediný den. Zapomínáme jedno pro druhé a právě pozornost je jednou z těch funkcí, které paměť významně ovlivňují.“ Když zapomenete, pro co jste šli, doporučuje Jana Vejsadová raději než se vrátit do původního místa, zamyslet se tam, kde jste se zastavili, prodýchat se a buď vám ta informace naskočí hned, nebo pošle film vzpomínek zpátky do výchozího bodu.

Jednotný návod na trénování paměti však neexistuje. „Někomu nefunguje dobře pozornost, někdo si potřebuje zapamatovat jména, jiný čísla, někdo se hůř orientuje v prostoru, další potřebuje rychle zpracovat obsah textu a jiný potřebuje zlepšit techniku na zapamatování slovíček,“ uvádí Jana Vejsadová jen několik příkladů. Každému pak pomůže něco jiného. Pro začátek existuje několik obecných rad: vyvarovat se stresu, umět odpočívat, umět vypnout hlavu, relaxovat. Dále během dne nedělat bezděčné úkony (bezmyšlenkovité pohyby), ale uvědomit si, že jsme tady a teď.

Paměť můžeme procvičovat různými způsoby. „Co nejvíce omezit pomoc techniky, každý večer si zopakovat, co se nám ten den povedlo, zopakovat si jména a tváře lidí, se kterými jsme se přes den potkali, vybavit si asociace, podle nichž si tváře a jména zapamatujeme,“ jmenuje Jana Vejsadová několik z nich a přidává i jednoduché cvičení. „Seznam na nákup si srovnejte do kategorií – mléčné výrobky, pečivo, uzeniny. Tak můžete v obchodě nechat svůj tahák co nejdéle v kabelce.“

Každé paměti prospívají i další aktivity: hra na hudební nástroj i v pozdějším věku, šachy, karty, kde se musí uvažovat nebo scrabble. „Věnujte se kreativnímu psaní, učte se další cizí jazyk, studujte různé vzdělávací programy v jakémkoli středním i starším věku,“ doporučuje na závěr trenérka paměti Jana Vejsadová.

Chat s Janou Vejsadovou