Otec a syn Kjulleněnovi: Maminka je s námi pořád

„Je neuvěřitelné, co může taková banální situace, jako zaspání, do života přinést“, říká Boris Kjulleněn ml. s odkazem na osudové setkání svých rodičů v ruském Petrohradu. Tatínek Boris a maminka Božena se potkali v autobusu městské hromadné dopravy, do kterého Boris nastoupil náhodou, svůj původně plánovaný odjezd totiž nestihl, protože zaspal.

Boris Kjulleněn pak paní Boženku provedl po slavné Ermitáži, ve které pracoval jako restaurátor, a budoucí pevný partnerský i umělecký vztah se začal pomalu rodit.

K umění vedli rodiče i svého syna Borise. „Už jako malý kluk jsem točil mamince kolem, když tvořila tzv. suchou jehlu. Byl jsem také obklopený uměleckými knížkami. Textu jsem sice nerozuměl, ale obrázky se mi líbili už tehdy“, vzpomíná na své dětství Boris Kjulleněn ml. A společně s tatínkem se jednohlasně shodli, že maminka Božena Kjulleněnová, která před časem zemřela, s nimi tvoří pořád.

Nedávno si rodinné umělecké duo zkusilo také spolupráci při sochařině, na konci listopadu loňského roku dokončili sochu legionáře v Nových Syrovicích. Stihli to za pouhé dva měsíce. Tatínek vytvořil umělecký návrh, syn se postaral o technické provedení.

Dojde při vzájemné spolupráci někdy ke konfliktu? „Výjimečně, na nic zásadního si nevzpomínám“, potvrdil domněnku Terezy Stýblové o jejich harmonickém rodinném vztahu Boris Kjulleněn ml.