Národní hřebčín Kladruby nad Labem je jedním z nejstarších na světě. Je zapsán i na seznamu UNESCO
Koně a Kladruby nad Labem v Pardubickém kraji patří k sobě, a to už víc jak polovinu tisíciletí. V roce 2019 byl Národní hřebčín Kladruby nad Labem zapsaný na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Areál hřebčína, okolní pastviny a kulturní krajina, po staletí utvářená člověkem, je velkým návštěvnickým magnetem.
Kladruby nad Labem leží v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Tamní hřebčín je unikátní historickou památkou. Je to ucelený soubor objektů, které jsou vzájemně propojené. Harmonický celek tvoří i s okolní kulturní krajinou – cestami, alejemi a rozsáhlými pastvinami. Národní hřebčín Kladruby nad Labem prošel v posledních letech velkou rekonstrukcí. Prohlídkové trasy vás zavedou nejen do historických a výcvikových stájí, ale také do zámku, kostela nebo zámeckého parku.
Objevte s námi místa, která stojí za to navštívit a soutěžte o atraktivní ceny. V Cestě okolo Česka můžete soutěžit hned dvakrát!
Na konci 15. století koupili pardubické panství a následně i kladrubskou oboru Pernštejnové. V roce 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal své statky královské komoře, včetně kladrubského dvora se zámečkem a chovem koní. Císař Maxmilián II. pak v roce 1563 v Kladrubech založil hřebčinec. Do historie se ale zapsal především rok 1579, kdy císař Rudolf II. povýšil koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín. Toto datum se považuje za oficiální založení hřebčína, i když chov koní má v Kladrubech ještě starší tradici.
Kladrubští bělouši a slatiňanští vraníci
Na světě dnes žije přibližně 1 700 koní starokladrubského plemene. Národní hřebčín Kladruby nad Labem z toho chová kolem 500 koní. Kmenové stádo běloušů, kteří jsou chováni přímo ve stájích v Kladrubech, bylo společně s hřebčínem v roce 2002 vyhlášeno za národní kulturní památku. Stádo vraníků (přibližně 250 koní) má domov ve Slatiňanech. K Národnímu hřebčínu patří také stáje v Heřmanově Městci.
Přímo v Kladrubech nad Labem jsou ustájení koně základního stáda, plemenní hřebci a chovné klisny, hříbata do odstavu, koně ve výcviku i koně určení k prodeji. První tři roky koně vyrůstají v odchovně Selmice, která je s hřebčínem spojena dlouhou lipovou alejí.
Starokladrubský kůň je nejstarší české plemeno a má velmi impozantní vzhled. Typickou proporcí je obdélníkový rámec těla a hlavně velká hlava s výrazným klabonosem. Základem chovu starokladrubských koní byly domácí klisny, zkřížené se starošpanělskými a staroitalskými hřebci. Starokladrubští koně jsou jediným plemenem, které bylo vyšlechtěné speciálně pro ceremoniální účely panovníků. Ve své původní ceremoniální funkci kromě Česka slouží u švédského a dánského královského dvora.
Historické stáje i pokoje císařovny Sissi
Komentované prohlídky vás v areálu kladrubského hřebčína zavedou do historických stájí, k boxům koní ve výcviku nebo stájí plemenných hřebců. Podívat se můžete také do kočárovny, postrojovny nebo nedaleké lesovny. Pokud vystoupáte na rozhlednu, vybudovanou v objektu starého vodojemu, budete mít celý areál jako na dlani. Národní hřebčín nabízí také projížďky kočárem nebo na koni.
V areálu hřebčína se můžete podívat i do zámku. Vznikl přestavbou starší tvrze, první písemná zmínka pochází z roku 1540. Za Pernštejnů i Habsburků byl dobře vybavený pro návštěvy majitelů a jejich přátel. Starší stavební úpravy nejsou patrné, dnes zámek působí dojmem klasicistní novostavby. V současné době v něm uvidíte pokoje císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské, známé jako Sissi.
Císařovna Sissi byla velkou milovnicí koní a zdatnou jezdkyní. Spolu s manželem Františkem Josefem navštívila Kladruby poprvé krátce po svatbě v červnu 1854. Z původního inventáře zámku se mnoho nezachovalo, přesto v expozici uvidíte řadu cenných památek. Zajímavé předměty najdete také v sousedním kostele sv. Václava a Leopolda. Je to například přes metr vysoký zdobený kříž a obrázky s biblickými výjevy, které dostal císařský pár jako svatební dar od jeruzalémského patriarchy.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
