Naďa Urbánková: Pro kariéru a zdravou stolici stačí jediné. Netlačit!

„V tomhle věku můžu všechno a nic nemusím. To je úžasná výhoda stáří. Nedělat nic by mě nebavilo. Když mám pět dnů volno, tak první dva dny proflákám. Nemytá, nečesaná, v teplákách. S kocourem. Ale pak už musím začít něco dělat. Posílám e-maily, telefonuju. Já bych nevydržela nic nedělat, i když nemusím. Já prostě chci.“

Doufám, že se z písničky stane hymna Vysočiny

V současné době Naďa Urbánková připravuje se svou kapelou Bokomara nové CD. Na ní by se měla objevit písnička o Vysočině. „Poprosila jsem Jiřího Moravského Brabce o vysočinskou hymnu. Napsal nádherný text, ve kterém je všechno. Luboš Javůrek už skládá muziku. Já mám přesnou představu, jak by to mělo vypadat. Děti, sbor, symfoňák. Jen musíme sehnat peníze, abychom to mohli nahrát,“ přibližuje své plány Naďa.

Koncertuje, hraje, moderuje Písničky pro Vysočinu. „Dostala jsem to do vínku. Někdy člověk chce a nejde to. Já chci a jde to. Věřím, že někde výš něco existuje, nějaká vyšší instituce, že je někde Bůh, co mi dodává energii, co mně dodává sílu. Když hezky požádám, tak se to podaří.“

Pane Bože, prosím, ať už nikdy nedostanu chuť na cigaretu

Podle Nadi Bůh existuje. Má na to důkaz. Do roku 1996 kouřila dvacet cigaret denně. Když žila ve Švýcarsku, přestalo se jí kouření líbit. I když se přestat s kouřením pokoušela několikrát, nikdy se jí to nepodařilo. „Jednoho dne jsem vyšla na balkon, sepjala ruce a řekla: Pane Bože, já tě prosím a žádám, ať už od zítřka nikdy v životě nedostanu chuť na cigaretu. A stalo se. Už jsem nikdy nedostala chuť. Moje přání bylo stoprocentní, opravdu jsem to chtěla. On mi to splnil,“ vzpomíná Naďa Urbánková.

Naďa Urbánková má několik andělů strážných. Každý člověk ho má, sedí v koutě a nudí se. Jsou připraveni, čekají, až je zaměstnáme. „Já jsem začala zadávat konkrétní úkoly. Mám anděla strážného na parkování. Jmenuje se Ben. Když jedu do Prahy, říkám mu: Beníčku, já jedu tam a tam a on zařídí, že zaparkuju v centru Prahy bez problémů.“

Láska? Úžasné! Ale varuju: nezblbnout

V Tandemu byla řeč i o chlapech. „Mám výhodu, že ošklivé věci zapomínám. Vzpomínám na pěkné zkušenosti. Když je člověk zamilovaný, je to úžasný. A když tě miluje i ten druhý, krása. Jenom varuju: na samým začátku hned určit pravidla. Já jsem totiž v zamilovanosti pro toho chlapa byla schopna udělat všechno. Vařit, uklízet, pro něj, pro příbuzný. Láska? Úžasné, ale ne zblbnout,“ radí Naďa Urbánková.

Její život plný karambolů je prý dobrý pro její dceru, zpěvačku a herečku Janu Fabiánovou. „Říká mi, že takhle žít nechce. Pane Bože, děkuju ti za všechny průšvihy, přispěje to mé vlastní dceři, aby žila lépe.“

A celoživotní motto Nadi Urbánkové? „Pro kariéru a zdravou stolici stačí jediné. Netlačit!“