Na Valentýna pánové kupují většinou růže. Květinářka Bára Konečná ale doporučuje více fantazie

Největší audioportál na českém internetu

Květinářka Bára Konečná | Foto: Irena Šarounová, Český rozhlas

Když má někdo svou práci rád, tak je to vidět. Příkladem je jihlavská květinářka Bára Konečná. Když začne mluvit o kytkách, úplně se rozsvítí. A to stačilo málo, a byla dámskou krejčovou.

Když se Bára Konečná rozhodovala o svém budoucím povolání, vyšlo jí, že by chtěla být dámskou krejčovou. Její mamince se to ale nelíbilo, a rozhodla, že dcera bude květinářkou. Zřejmě ji opravdu dobře znala, protože Bára se mezi květinami cítí jako doma v podstatě už odmalinka. „Moje babička měla zahrádku, a pamatuji si, jako malá holka jsem měla deníček. Rostlinky jsem si lisovala, kreslila, a babička mně říkala, jak se pěstují,“ vzpomíná. Dodnes má Bára Konečná ráda luční květiny, ale i mezi těmi zahradními má favority. „Já miluji tulipány, dokonce jsem si je dnes koupila domů,“ přiznává s úsměvem.

Chlapi mají málo fantazie, kupují většinou růže

S Bárou si povídáme v době předjarní, před svátkem svatého Valentýna. Trochu si posteskla, že pánové kupují většinou rudé růže. „Nechci to říct škaredě, ale chlapi mají málo fantazie,“ říká. Přesto se najdou výjimky. Květinářství například vyrábí kytice, ve kterých jsou navázané čokoládové bonbony.

Každá kytka není omluva za prohřešek. Žena by měla projevit radost

Každá žena určitě dostává ráda květiny v jakékoli roční době. Bára Konečná radí rodičům učit to chlapce už od dětství. A ženy by prý hned neměly vidět za květinou omluvu za nějaký prohřešek. „Spíš říct: Jé, miláčku, děkuju, to jsi mi udělal radost,“ radí zkušená květinářka.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.