Na trumšajt hrály jeptišky i námořníci. Využití strunného nástroje vás překvapí
Na trumšajt hrály jeptišky i námořníci. Využití strunného nástroje vás překvapí
Police depozitáře jihlavského muzea Vysočiny skrývají doslova poklady. Po letech se tam vrátil i zvláštní hudební nástroj.
Vypadá jako velmi štíhlá basa, říkalo se mu také mořská trouba, ale v evidenci muzea je vedený jako trumšajt.
Vrátil se do muzea
Trumšajt se do Muzea Vysočiny v Jihlavě vrátil po téměř třiceti letech. „Byl od roku 1993 zapůjčen do Národního ústavu lidové kultury,“ říká muzejnice Ingrid Kotenová s tím, že původně měl být zápůjčka jen na krátký čas.
Sama ale naštěstí záznam o nástroji našla a trumšajt je zpátky. Zabírá skoro celý dlouhý regál depozitáře, protože je dlouhý jeden metr a šedesát centimetrů. „Je to vlastně drobeček, protože ty středověké měřily až dva metry,“ dodává.
14. – 18. století
Trumšajt se nejvíc používal ve 14. – 18. století. Jako mořskou troubu ho ale využívali už staří Féničané. „Používali ho jako signální nástroj k dorozumívání na moři za tmy a za mlhy,“ říká Ingrid Kotenová.
Není to ale dechový nástroj, připomíná spíš basu. Má jednu, někdy dvě struny a hraje se na něj smyčcem. V Čechách byl využíván především v církevní hudbě. „Ten náš pochází z poloviny 19. století a byl používán v ženském klášteře,“ říká muzejnice. Jeptišky prý neměly trubače, a trumšajt jim trubku připomínal.
Podle dochovaných záznamů byl poslední český trumšajtista spatřen na Zemské výstavě v Praze v roce 1891.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
