Na československých bankovkách se objevili jenom dva prezidenti. Masaryk a Gottwald

Mince začal sbírat jako desetiletý kluk. „Když příbuzní jezdili z dovolené, dovezli drobné a zachrastili, začal jsem to dávat dohromady, zajímal jsem se, z jaké země mince pocházejí a tak to vlastně začalo. To, že začnu sbírat české a československé, která se na našem území používala od roku 1918, to mě napadlo asi před deseti lety.“

První byla stokoruna od Maxe Švabinského

Nejvíc emisí českých bankovek bylo vydáno za prezidenta Václava Klause. „Nejvíc druhů platidel bylo asi za Beneše, ale je to také sporné. Po druhé světové válce nebyl jako prezident ústavně zvolen, ale to odbočujeme. Za něj platily Masarykovy peníze, po válce byly poukázky na půl roku, pak vláda dodala další tisk ještě z Londýna a ty se za jeho období vyměňovaly. Takže nejvíc druhů bankovek bylo jednoznačně za Beneše,“ vypráví sběratel z Laviček na Žďársku Miroslav Homola.

Jeho úplně první kousek do sbírky českých a československých platidel byla stokoruna od Maxe Švabinského. „Byla to v pořadí naše třetí stokoruna, byla krásně vybarvená, zelená, platila za pana Masaryka i za Beneše. Byla hezká, tak jsem ji koupil. Těch je dost a byla cenově dostupná i v nádherné kvalitě.“ Cena bankovky se odvíjí od toho, jak vzácná je a také, v jakém stavu je. „Jestli má ohnutý růžek nebo jestli je špinavá.

Nejvzácnější je pětitisícovka vydaná v roce 1919

Historie československých platidel se může pyšnit asi nejkratší dobou, kdy byla nějaká bankovka v oběhu. Jedná se o dvoutisícovku vydanou 28. srpna 1945, která platila pouze do 31. října 1945, což je 66 dní. Mezi českými oběživy se najdou také nejdéle sloužící papírové peníze. „To je stokoruna z roku 1961, platila do roku 1993. V roce 89 s ní byla současně v oběhu stovka s Gottwaldem,“ upozorňuje sběratel Miroslav Homola.

Současně upozorňuje na to, že právě Gottwald jeden ze dvou prezidentů, kteří na našich penězích byli vyobrazeni. „Tím druhým je Masaryk. A právě za něj byla vydaná asi nejvzácnější bankovka. Tu kdybych měl, tak bych byl opravdový boháč. Mám jenom její faksimili. Má obrovskou cenu. Ví se o 15 kusech, ty jsou v soukromých sbírkách. Jedná se o pětitisícovku z roku 1919 z jejího prvního vydání,“ zasněně vypráví Miroslav Homola.

Byla snadno padělatelná, proto jí stáhli z oběhu

„Vzácná je proto, že byla natištěna na jednoduchém papíru, jednoduchým tiskem a byla velmi často padělána, proto ji velmi rychle stáhli z oběhu a všechny skartovali a spálili,“ vysvětluje Miroslav Homola, proč právě tuhle bankovku ve své sbírce nemá jako originál.

Miroslav Homola, sběratel bankovek|foto: Martin Váňa