Mezi zákazníky zahradnictví jsou i sběratelé, kteří hledají špeky, říká zahradník Vladislav Vejtasa

Rodiče Vladislava Vejtasy ho od zahradničení zrazovali. „Je to těžká práce, za každého počasí, nejistý výsledek. Čím více mě odrazovali, tím více jsem na zahradničinu chtěl jít. Z těch zhruba šesti sestřenic a bratránků ze čtvrté generace naší rodiny jsem byl pouze já, kdo po pradědečkovi Antonínovi zdědil jakési zelené geny. Zahradničinu vystudovala ještě jedna sestřenice, ale jenom já jsem u toho zůstal,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni Vladislav Vejtasa z Jaroměřic nad Rokytnou.

Reklama byla důležitá i před sto lety

A dodává, že jako rodiče znají jména všech svých dětí, tak on zná jména všeho, co vypěstuje. „Občas to člověkovi nenaskočí, ale většinu znám. Jak latinsky, tak česky. Okno tu a tam mívám, zvláště když s rostlinou nejste v kontaktu delší dobu, kdy roste někde dál. Nebo když zákazníci přijdou s českým názvem, tak dohledávám,“ usmívá se Vladislav Vejtasa.

Provozuje zahradnictví, které v roce 1901 založil jeho pradědeček Antonín Vejtasa. „Základem jsou stále ještě rostliny, to je stejné. Ale tehdy jim stačilo rostliny jen vypěstovat, veškerá produkce byla pěstována ve volné půdě, nemuseli budovat žádné kontejnerovny, závlaha přicházela z nebe. V meziválečném období byl po rostlinách velký hlad, takže objednávek bylo hodně. Ale i tehdy musel pradědeček dbát na reklamu. Dělal ji masivně, v tehdejší odborné literatuře byly jeho inzeráty. Vejtasovy trvalky, do každé zahrady,“ vypráví Vladislav Vejtasa.

QR kód na květináči? Nic neobvyklého

A dnes? Zákazníci žádají podrobné informace o tom, kdy a jak rostlina vykvete. Kdy a jak se má zalévat, jak ji má zasadit a kam. „Musí být v květináči, aby s ní byla snadná manipulace. Někteří kolegové zahradníci dávají na květináče dokonce QR kódy, stačí pak jen použít chytrý telefon a vědí všechno,“ krčí rameny Vladislav Vejtasa.

Před sto lety nebylo tolik druhů, i když pradědeček Vladislava Vejtasy v Jaroměřicích nad Rokytnou pěstoval 1300 druhů, tolik jich jeho pravnuk rozhodně nemá. „Díky cestování se k nám sice dováží spousta rostlin. Zákazníkům stačí ale jen základ a těch sběratelů, kteří jdou po, jak my říkáme špecích, těch moc není,“ vysvětluje zahradník.

Místo andělíčků a zajíčků vyrábí cedule

A co dělá zahradník v zimě? Vladislav Vejtasa chodí do keramického kroužku. „Jsem tam sice jediný chlap, všechny kurzistky si tam plácají před Vánoci andělíčky a před Velikonoci zajíčky, já vyrábím keramické cedulky s názvy rostlin, které potom k záhonům rád umisťuji,“ přiznává Vladislav Vejtasa.

Vladislav Vejtasa, zahradník z Jaroměřic nad Rokytnou|foto: Milan Kopecký