Málo větráme a škodíme svému zdraví
„Všichni se vrhli na úsporu energií. Šetříme peníze, teplo, ale nešetříme si tím svoje zdraví,“ říká hned na úvod ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví jihlavské Krajské hygienické stanice Jiří Kos. V podzimních a zimních měsících se nemění vzduch v domácnostech tak často jako v teplé části roku, nechce se nám drahé teplo pouštět jen tak do luftu, jak se říká. Ale podle hygieniků bychom to dělat měli pro své zdraví.
„Máme nová okna, která výborně těsní. Ale v bytě máme víc prachu, uvolňují se nám takové domácké chemikálie, nátěrové hmoty, je tamúniklátek z nového nábytku – například dřevotřísky, z dekorativních tkanin. Narůstá koncentrace oxidu uhličitého,“ vypočítává, co se všechno se nám doma hromadí, když několikrát za den pořádně nevyvětráme. Třeba vysoké hodnoty oxidu uhličitého vedou k únavě, spavosti, pokud tam máme plynový spotřebič, ten nám taky ubírá kyslík na spalování.
Intenzivní a krátkodobé větrání je nejlepší
Podle hygienika je nejlepší větrat krátce a pořádně, to znamená otevřít okna dokořán a po několika minutách je zase všechny zavřít. Přiotevřená ventilacenic nevyvětrá a navíc je takové větrání ve finále mnohem dražší než jednorázové otevření okna.
„Není dobré větrat při inverzi, když je venkovní prostředí zatíženo spalinami. Ani mlha nebo příliš větrné počasí není ideální,“ uvádí případy, kdy bychom si měli důkladné vyvětrání odložit na později, hygienik Kos.
Nemoci z nevětraných budov znají odborníci už desítky let
Odborníci už v 70. letech, kdy se začalo víc šetřit s teplem, pojmenovali soubor zdravotních potíží vzniklých z nevětraných prostor syndromem nemocných budov. Vyznačuje se komplikacemi jako jsou únava, pálení sliznice, bolest hlavy nebo nervozita.
V obytných prostorách by měla zůstávat optimální vlhkost. Vzduch v panelákových bytech bývá často uváděn jako příliš suché prostředí, které našemu organizmu nesvědčí. V posledních letech, kdy jsme schopni díky novým materiálům a postupům postavit rodinný dům za krátkou dobu, bývá problém opačný. U novostaveb bývá příliš vysoká vlhkost – nad 60 relativních procent. Pak zůstává vlhké zdivo a to nahrává plísním. Neměli bychom v takových bytech sušit prádlo, kuchyně by měla dobře odvětraná.
Radonová hrozba se taky dá vyvětrat
Tím, že málo větráme, si taky v domech hromadíme radon. Je to radioaktivní plyn, který se spolu s prachem dostává do našich dýchacích cest a podílí se na vzniku rakoviny plic. „Existují statistiky, které předpokládají, že počet úmrtí na rakovinu, které způsobil radon, odpovídá přibližně počtu mrtvých na silnicích,“ varuje před radioaktivní látkou hygienik Jiří Kos.
Nemusíme se ale zbytečně lekat – dostatečným větráním radon z domácnosti pohodlně dostaneme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
