Malí včelaři z Bobrové obdarovali na Valentýna dárce krve
Dárcovství krve stále není samozřejmost a stále je to něco, co člověk dělá zadarmo jen s pocitem, že někomu pomůže.
Děti ze základní školy v Bobrové na Žďársku se rozhodly, že dárcům poděkují, a vybraly si k tomu svátek svatého Valentýna.
Při základní škole v Bobrové na Žďársku už několik let funguje včelařský kroužek, který si říká Žihadla. Děti se učí nejen práci se včelami a výrobu medu. Poznávají i přírodu a konkrétní rostliny. „Můj dědeček kdysi měl včely, ale už nemá,“ svěřuje se jeden z malých včelařů. „Děda tam pár úlů má, i rámečky. To se může opravit a může se začít,“ dodává. „Děda měl úly, a teď je má mamka. A už mám svůj úl,“ přidává se další kluk. Všichni chodí do čtvrté třídy.
Včela má také krev. Barvu má bílou
Pro dárce krve si děti se svou učitelkou Ivanou Řezníčkovou připravily papírové tašky s dárky. „Je tam srdíčko z perníku, vosková svíčka a vzoreček medu od našich včel,“ říká učitelka a dodává, že se děti dárců krve budou ptát i na několik anketních otázek. Například na to, jestli mají včely krev, a jakou má barvu. Odpověď na tuto otázku znal málokdo. Krev včely mají, a barvu má bílou. „Jsem taky včelař, jsou to šikovný kluci,“ říká jeden z dárců krve.
Člověk s alergickou reakcí na štípnutí včelou krev darovat nemůže
Jednu otázku dostala i zástupkyně primáře na transfuzní stanici Marcela Daňková. Zeptali jsme se jí, jestli může darovat krev člověk, kterého právě štípla včela. „Když by byl alergický, tak by to nebylo vhodné,“ odpověděla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
