Lubomír Lampíř: Letos spadlo neuvěřitelné množství vody. To jsme na Sádku ještě nezažili

Jediné vinařství na Vysočině se může pyšnit českým nej. Je to nejvýše položená vinice v České republice. Když s ní Lubomír Lampíř začínal, všichni si ťukali na čelo. Dnes je to téměř třicet let a o jeho červených vínech vinaři z jihu hovoří jako o ohnivých a divokých. A bílá vína? Ta jsou pikantní, vysoce kořenitá, aromatická s vyšší kyselinkou.

Tolik vody jsme nezažili desetiletí

Letošní rok spadlo neuvěřitelné množství srážek. „Od začátku roku jsme na 700 mm srážek, roční průměr na Sádku je 480mm. To jsme desetiletí nezažili. Ze začátku sucho a pak tolik vody. To přineslo houbové choroby, které se nevyskytovaly v malé míře. I dnes tam je peronospora. Těch deset postřiků, které děláme ročně, není jednoduchých. Jsou drahé, náročné na práci, utužují půdu,“ postěžoval si Lubomír Lampíř.

Musíme věřit i v něco nadpozemského

Jako profesor vinohradnictví na vysoké škole ví, že existuje 170 chorob révy vinné. Těm se vinaři musí bránit, ale jsou choroby, které dokáží zdecimovat celé vinice. „Musíme být opatrní a musíme věřit i v něco nadpozemského. Zažil jsem napadané vinohrady, které odešly. Musí se vyklučit a u těchto bakteriálních chorob se to musí spálit.“

Nový vinohrad se v takovém případě vysazuje až po pěti letech, až si půda odpočine. „Čekáš, než sa toho dopěstuješ a dostaráš, jak se říká na Slovácku.“

Za dva roky to bude 30 let, co Lubomír Lampíř začal vinařit pod Sádeckou horou. „To není málo. Znám firmy v Americe, Austrálii, které se opírají o pětiletou, desetiletou historii. Jsu na to hrdý a pyšný a za ty dva roky to uděláme ve velkém stylu.“

Výhodou na Sádku je mikroklima. Stará se o naše víno

Vinařství v tak vysoké nadmořské výšce má obrovskou nevýhodu. Průměrnou teplotu. „Při tak náročné teplomilné a světlomilné rostlině jako je vinná réva, je to problém. My máme ale výjimečné terroir, tedy mikroklima. Ze tří stran jsou vinice obklopené lesem. To je výhoda. U nadmořské výšky platí to, že co sto metrů, to mínus stupeň.“

Dubové a akátové lesy dělají zástěnu vinicím a starají se o teplo. „Naše vína jsou kořenitá, pikantní, sprašovitá, jsou cítit zeminou, tím pískem, které u nás jsou. Co ovlivňuje chuť vína? To je předmětem bádání i ve vyspělém vinařském světě, na starých univerzitách. Je to především půda, která ovlivňuje charakter vína. Dál je to pochopitelně odrůda.“

Ještě jednu nepopiratelnou výhodu má vinohrad ve vysoké nadmořské výšce. „Na zimu vinice nemusíme nijak připravovat. Lidově se říká, že mráz steče dolů. To už věděli staří Římané, kteří říkali, že se má vinice vysazovat na kopci.“

Na Sádku je soukromá vědecká stanice

„Snažíme se posunout pěstování vinné révy do vyšších poloh. Zkoumáme nové odrůdy, které jsou už vyšlechtěné, jak by šly v těch vyšších poloh. Oslovují nás stovky, tisíce drobnopěstitelů, zahrádkářů, kteří chtějí založit malé vinohrady. My jim garantujeme, co u nich poroste,“ přibližuje vědeckou práci ve Vinařství Sádek jeho zakladatel Lubomír Lampíř.