Lidi nestříhám, muže maximálně „na knírače“, říká šampiónka mezi psími kadeřníky Romana Kania

21. říjen 2013

Hostem pondělního Tandemu byla Romana Kania, střihačka psů, která coby studentka střední školy ostříhala jako prvního svého psa, pudla Vikyho. Tehdy to bylo spíš z nouze, profesionální střihač psů byl v Třebíči k nesehnání. Pak začala krášlit psy svých známých a kamarádů, až se z koníčku postupně stávala profese. Dnes patří Romana Kania mezi světovou střihačskou špičku.

„Dnes je to až pro mne úsměvné, v dobách, kdy jsem začínala, tak nebylo na trhu v podstatě vůbec nic, co se týče materiálu, nůžek. Takže jsem Vikyho ostříhala dlouhýma nůžkama na papír, z kterých měl člověk otlačené prsty. Dnes je to úplně jiné, máte z čeho vybírat. Ale zase začátečníci možná neví, po jakých nůžkách sáhnout,“ vzpomíná půvabná psí kadeřnice Romana Kania.

Romana Kania dnes díky své profesi často cestuje, je nejúspěšnější Češkou na střihačských soutěžích v zahraničí, pyšní se dvěma tituly Evropský střihač, je rozhodčí Evropské asociace střihačů. A právě se vrátila z Barcelony, kde na mistrovství světa úspěšně reprezentovala s česko – slovenským týmem, který sama sestavila. Jak to, že je zrovna ona tak úspěšná?
„Je to dar od pánaboha, ne každý to dotáhne na absolutní špičku, a velkým dílem je také cit pro to zvíře. Musíte vědět nejen, co mu bude slušet, ale také jak mu pomoci, protože u chlupatých pejsků na střihu opravdu velmi záleží,“ říká Romana.

Psy buď stříhá, nebo tzv. trimuje. Trimování je důležité u psů, kteří se kdysi, přirozeně, zbavovali odumřelé tkáně např. při lovu, a uvolnili tím místo pro nové ochlupení. Dnes, když žijí v bytě, jim srst musí ošetřit odborník, aby neměli kožní problémy. Nejlépe se střihají pudlové a bišonci, zkrátka hodně chlupatí psi, nejlépe osm týdnů neupravovaní.

Jak pejsky u kadeřníka přesvědčit, aby i tři hodiny v kuse drželi?
„Nejlepší je, když jsem s pejskem sama, přirovnávám to k dětem v mateřské školce, ty také poslouchají a chovají se úplně jinak, než když mají za zády rodiče. Pes vycítí autoritu, a nedovolí si, co by si dovolil doma. A když cítím, že by mě mohl kousnout, nasadím mu náhubek, ruce má člověk jen jedny,“ popisuje úpravu psů v salónu střihačka Kania.

Je stříhání našich čtyřnohých miláčků v něčem podobné úpravě lidské kštice?
„Je to úplně jiná technika. Párkrát jsem to zkoušela, ale držím se svého. Např. i nůžky jsou naprosto jiné. Muže bych ostříhala maximálně na knírače,“ usmívá se sympatická Romana Kania.

Spustit audio