Lidé neumějí vykoupat psa, říká s úsměvem psí kadeřnice Jarmila Kašparová
Od roku 1989 se zabývá stříháním a úpravou psů. V tomto oboru pořádá i celou řadu kurzů. V současné době je jedním ze zakládajících členů Asociace pro kvalitní péči a úpravu psů. „Když přijde klient s nevhodným sestřihem pro svého psa, tak ho neodmítnu. Někdy je lepší zvolit šetrnou formu střihu a dál na zákazníkovi pracovat,“ říká psí kadeřnice Jarmila Kašparová z Havlíčkova Brodu.
Už od dětství ráda poslouchala vyprávění svého tatínka o pejscích. Po čase domů bratr Jarmily Kašparové přinesl štěně německého ovčáka a tady odstartovala éra výcviku psů. O několik let později se Jarmila provdala a po svatbě si pořídila knírače, tedy plemeno, které vyžaduje péči o srst. Zde se datují počátky její kariéry. Tenkrát nebyl internet, žádná školení jen minimum informací. Čerpala tedy z časopisu Pes přítel člověka, kde získala cenné rady. Později začala stříhat i okolní psy za čokoládu, nebo kafe.
Dnes má však Jarmila svůj salón, kde poskytuje kompletní péči čtyřnohým společníkům. Psi se stříhají nejčastěji pomocí nůžek, nebo mašinky. U hrubosrstých psů se využívá technika trimování, jedná se o speciální úpravu srsti. „Spočívá ve vytrhávání odumřelé srsti, která sama nevypadá. Správně trimovaní psi nelínají. Navíc díky trimování srst hrubne a stává se odolnější vůči vlivům okolí.“
Pokud se hrubosrsté plemeno ostříhá, tj. nedochází k výměně chlupů, jeho srst plstnatí a ztrácí svou ochrannou funkci. Ideální období na ostříhání psa je jaro, ale stříhat by se měl pes celoročně.
Na otázku, zda se pes může po ostříhání cítit ve smečce méněcenný, se Jarmila usmívá a říká: „Ještě jsem se neptala.“ V zápětí, ale dodává, že jim rozhodně můžeme střihem ublížit. Nesmíme zapomínat, že se stříhají pouze psi dlouhosrstí, tedy pudl, jorkšírský teriér apod.
Je to normální, že se pes bojí
Pes je vždy v cizím prostředí nervózní. „My, když jdeme k zubaři, tak taky nejsme úplně v pohodě,“ říká psí kadeřnice Jarmila Kašparová, která zároveň vysvětluje, že když je u ní pes poprvé, udělá si na něj víc času a postupně ho na mašinku zvyká, aby zmírnila pocit stresu.
Když je pes rozmazlený, je lepší, když si majitel sedne do čekárny. Většina majitelů totiž svoji nervozitu přenáší na psa. Jsou i případy, kdy má majitel ze stříhání větší trauma, než jeho pes. I z toho důvodu má Jarmila Kašparová ve svém psím salónu kamery, aby páníček mohl v klidu sedět v čekárně a sledovat, co se děje uvnitř během stříhání.
Největší chyba majitelů
Neumějí vykoupat psa, vysvětluje paní Kašparová. Pes by se vždy měl vykoupat celý. Je dobré vždy šampon naředit a poté aplikovat na celé tělo i v oblasti obličeje. „Uši a také pod ušima - zde je největší množství kvasinek. Dávejte pozor, protože pokud se oblast uší špatně opláchne, vzniká zánět zvukovodu. Mějme také na paměti, že hlava je největším sběrným košem všeho i z toho důvodu je vždy dobré na obličejovou část nezapomínat.“
I pes může být v lázních
Vždycky by měl být důvod, proč pes využívá lázně. Nejčastěji se jedná o sportovní psy, aby se jim promasírovaly svaly, nebo naopak psy nemocné. „Zde se využívají masky, zábaly i perličkové lázně. Málokterý pes protestuje,“ dodává psí kadeřnice Jarmila Kašparová.
Barvení psů sahá daleko do historie a navíc psovi je opravu jedno, jakou na sobě má barvu. Měli bychom však brát zřetel nato, že psí kůže vstřebává až 5x více než kůže lidská, tedy to, co nevadí člověku, může vadit psovi. Je tedy vhodné využívat vždy jen barvy pro psy. V některých případech se dokonce jedná o umělecká díla. „Viděla jsem bišonka upraveného, aby vypadal, jako včela a bylo to hezký,“ uvádí příklad Jarmila Kašparová, středeční host Dobrého dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.