Kvůli penězům zavraždil kamaráda. Smírčí kámen na hranicích kraje vypráví smutný příběh
Smírčí kameny jsou roztroušené v polích, u cest, v lesích i přímo ve městech. Každý připomíná nějakou, většinou dramatickou, událost.
Ostatně, smírčí kámen má už ve svém názvu slovo smíření. Jeden takový kámen s přímo kriminálním příběhem stojí u obce Borky na Žďársku.
Na hranici Jihomoravského kraje a Vysočiny, přesněji pár kroků od této hranice směrem na Vysočinu, stojí smírčí kámen. „Posunul se, býval tady kousek u silnice. Trpěl ale každoroční údržbou,“ říká regionální spisovatel Hynek Jurman, a vypráví příběh, který se za tímto kamenem skrývá. „Tady se stala vražda ukrutná. Dva kamarádi řezníci šli z trhu a měli plné měšce zlaťáků. Právě u Borků dva chlapíci odpočívali. Jeden se při tom probíral zlaťáky, druhého napadlo, že by mohly být jeho všechny, a vytáhl nůž.“
Starý příběh skončil vraždou. „Sice zvelebil řeznictví, přikoupil hospodu, oženil se, ale pořád viděl zkrvavený nůž,“ pokračuje ve vyprávění Hynek Jurman. Vrah později pochopil, že peníze nejsou všechno. Nechal vytesat smírčí kámen, ale už nikdy nebyl šťastný.
Přesunutí smírčího kamene kvůli obavám z jeho poškození vyvolalo před lety mediální bouři. „Že Brno ukradlo Jihlavě kámen. Nevím, jak to dopadlo, ale hlavně že kámen máme,“ říká spisovatel, který se zabývá mapováním smírčích kamenů na Bystřicku a vyhledáváním jejich příběhů.
Související
-
Vůně lípy omámila tesaře. Jeho smrt připomíná smírčí kámen ve Strážku
V polích, lesích, u cest, ale i uprostřed obcí vídáme kameny, které připomínají dávné události.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
