Kovářské řemeslo se v rodu Fischerů z Luk dědí z otce na syna už od osmnáctého století

Letos je to právě sto let, kdy přišel do Luk nad Jihlavou první kovář z rodu Fischerů. Kovárna stojí dosud na stejném místě a pořád v ní tlučou do kovadliny Fischerové.

Historie jejich kovářského rodu je ale ještě starší. „Ten rod sem přišel z Chodska,“ říká kovář Petr Fischer, a dodává, že počátky kovárny v Domažlicích sahají až k roku 1700.

Do Luk nad Jihlavou přinesl řemeslo dědeček Petra Fischera, který se na začátku 20. století vrátil z italských legií. Zajímavé je, že v Domažlicích stojí kovárna stále na stejném místě. „Má ji v nájmu Ivan Jakub z Pocínovic,“ dodává kovář.

Vždy se našel nějaký pokračovatel řemesla

Zajímavé je, že kovářský rod Fischerů je od počátku 18. století nepřerušený. Vždy měl otec alespoň jednoho syna, který řemeslo převzal.

„Já jsem z pěti dětí a další z bratrů je taky kovář,“ říká Petr Fischer. Sám teď pracuje se svými dvěma syny. „Co bude dál, je už jejich problém,“ směje se.

Kovárnu u zámku každý Fischer nějak vylepšil

Kovárna Fischerů v Lukách nad Jihlavou stojí kousek od zámku. „Dům, co stojí vedle, byly zámecké garáže,“ dodává kovář s tím, že v každé generaci někdo kovárnu vylepšil, něco přistavěl. Neměnná je ale po celou dobu výheň se dvěma výstupy napojená na komín.

„Jako děcko si pamatuju, tady visel měch,“ vzpomíná Petr Fischer. Dnes už měch nahradil ventilátor. Kovář také poukazuje na kvalitní odtah, díky kterému mají obě výhně nejen výborný tah, ale kovárna není skoro vůbec začouzená, jak to bývá vidět v jiných provozech.

Kovář by se neměl specializovat

V minulosti se kováři z Luk nad Jihlavou věnovali nejčastěji výrobě a opravám zemědělských a stavebních strojů. Dnes kovají ozdobné mříže, a často se jim do rukou dostane k restaurování i nějaký historicky cenný předmět.

Petr Fischer ale zastává názor, že kovář by se neměl specializovat. I jeho synové tak musí umět opravit nářadí stejně jako vykovat sochu.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.