Kopřiva je všelék. Sbírat se dá i bez rukavic

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kopřivy, ilustrační foto

Sběratelka léčivých bylin Valérie Pelikánová ze Suků nedaleko Ostrova nad Oslavou se sběrem kopřiv začíná hned na jaře.

„Kopřiva je všelék. Je to jedna z nejdůležitějších bylin tady u nás na Vysočině. Nejvíc se cení na jaře, protože působí výborným způsobem na naši krvetvorbu. Má příznivé účinky na cukrovku, slinivku, obsahuje hodně železa, hořčíku, a dodává nám minerály,“ říká.

Valerie Pelikánová

Kořen má dobré účinky na růst vlasů

Z kopřivy se sbírá všechno. Nejčastěji se používají listy, i když například kořen má velmi dobré účinky pro růst vlasů. „Kořen se naloží do lihu a s tím mám i osobní zkušenost, že když se potom ta lihová tinktura vtírá do pokožky hlavy, tak je to velmi dobré na vlasy,“ dodává bylinářka.

Kdo si jde kopřivu natrhat pro svou osobní potřebu, stačí mu pár stonků, které se dají šikovně utrhnout i bez rukavic. Valérie Pelikánová na to má svůj trik: „Mít o trochu větší nehty, a pěkně to uštípnout. Pro tu kopřivu je to lepší, protože když ji nevytrhneme celou i s kořenem, tak ona může dál růst.“

Do čajových směsí

Sběratelka bylin z firmy LC Rosa se nezastaví po celou sezónu. Do čajových směsí se postupně sbírají bylinky od jara až do podzimu: „Na jaře začínáme kopřivami, potom na konci května až vyrostou lístky břízy, později vyrostou kontryhel, řebříček, třezalka, ale to jsou bylinky, které kvetou od června do srpna, a na podzim sbíráme pelyněk černobýl do žaludečních čajů. Obecné pravidlo je, že když je to květ, tak by se měl sbírat za sluníčka a nať až po čtvrté hodině, anebo dopoledne, až opadne rosa,“ vysvětluje Valérie Pelikánová. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.