Když pomáháte, jde únava stranou

"Zrovna jsme s přítelkyní v neděli dopoledne uklízeli, když přišla textovka od našeho velitele, že se mám připravit na odjezd do záplavových oblastí. Tak jsem rychle douklízel, a jelo se," vzpomíná na svůj odjezd z Jihlavy na pražskou Zbraslav Jan Varhaník.

Lukáš Blažej, který byl pověřený velením prvního odřadu záchranářů z Vysočiny, nevěděl do poslední chvíle, kam budou posláni. Nakonec zamířili do Prahy, pomáhali stavět protipovodňové zábrany na Zbraslavi a poté v Holešovicích. Pro všechny tři hosty Tandemu byla pomoc při záplavách premiéra.

Jak dlouho je člověk v terénu schopný pomáhat, aniž by to sám "odnesl" psychicky? Žďárský dobrovolný hasič Zeman říká: " Byli jsme tam den, a to bylo akorát, pak už se dostavila únava. Ale při té práci na ni nemyslíte." Jeho slova potvrzují i kolegové Varhaník a Blažej.
"Musím všechny hasiče pochválit, že za mnou nikdo nepřišel s žádným problémem, nikdo si nestěžoval. V takových situacích jde zkrátka únava stranou," poděkoval svým svěřencům velitel Lukáš Blažej.

Profesionální hasiči procházejí také psychologickým školením, jak na místě živelné pohromy komunikovat s lidmi postiženými např. velkou vodou. Blažej připomíná: "Důležitá je informovanost, a také detailně popsat, s čím jdete pomoci. A také lidi povzbudit, to potřebují nejvíce. A sami jsme viděli, že naše přítomnost jim v těch těžkých chvílích opravdu pomáhala."