Když nebylo na bronz, vyráběly se zvony z oceli a zinku. Ocelových je nejvíc ve Žďáře nad Sázavou
Celých pět let jezdili pracovníci Muzea Vysočiny v Jihlavě po okresech Jihlava, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod a dokumentovali zvony.
Mluvíme opravdu o všech zvonech - od zvonečků na domech, po ty největší kostelní. Našli jich čtrnáct set.
„Často to byla práce detektivní, dobrodružná a dramatická,“ říká ředitel Muzea Vysočiny v Jihlavě Karel Malý. Nejdřív pracovníci muzea vyhledávali informace o zvonech v literatuře. „A pak je to o kontaktu s těmi lidmi, kteří na těch dědinách, obcích žijí,“ dodává.
Nejen kostelní zvony
Pravdou je, že zvony jsou i tam, kde nejsou kostely. Muzejníci totiž mapovali opravdu všechny. „Jsou na radnicích, hasičských zbrojnicích, zvoničkách, na křížových cestách,“ vyjmenovává Karel Malý.
Každý z objevených zvonů má teď podrobnou fotodokumentaci. „Přístup k těm zvonům byl někdy komplikovaný, takže jsme museli provádět vyloženě akrobatické kousky, abychom se k nim dostali,“ říká historik Radim Gonda.
Rozměry, tvary, materiál
V rámci dokumentace pracovníci muzea zjišťovali všechny rozměry zvonů, které měly různé tvary. Nejznámějším materiálem, ze kterého bývají zvony odlité, je zvonovina, což je slitina mědi a cínu v přesně daném poměru. „Řádově je to dvacet procent cínu a zbytek měď,“ vysvětluje Karel Malý.
Narazili ale také na množství zvonů ocelových, a dokonce i na zinkové. Tyto materiály jsou totiž levnější než bronz. Ocelových zvonů je hodně na Žďársku. Odlévaly se totiž ve Žďasu. Žďár nad Sázavou má ostatně mezi zatím zdokumentovanými zvony jedno prvenství. „S kolegou jsme oba Žďáráci, tak jsme velmi pyšní na to, že městem, které má největší množství zvonů, má Žďár nad Sázavou. Napočítali jsme jich dvacet pět,“ doplnil ředitel muzea.
Příběhy zvonů
Zvony mívají své příběhy, zvlášť pak ty starší. „Paní nám vyprávěla, jak za války její dědeček, který pracoval na dráze, v noci ukradl z vagónu zrekvírovaný zvon, a zakopal ho na zahradě.“ Další zajímavý příběh jistě stojí za zvonem z roku 1946, na kterém je nápis, že zvon je věnovaný partyzánům.
V seznamu zatím zdokumentovaných zvonů jsou samozřejmě i nějaká ta nej. „Nejstarší zvony máme zaznamenány tady na Jihlavsku v obci Urbanov a ve Střížově,“ říká Radim Gonda. Největším zvonem je Zuzana z jihlavského kostela svatého Jakuba.
Výsledky pětileté práce muzejníků budou prezentované na výstavě. Návštěvníci ji mohou vidět od června na hradě Roštejn.
Související
-
Ve Žďáře nad Sázavou se kov zpracovává po staletí. Dokládají to mříže, nože, ale i prastarý zvon
Každoroční Slavnosti jeřabin ve Žďáře nad Sázavou mají letos jednotné téma – kov. Zpracování kovů patří k Vysočině od nepaměti.
-
Kostel sv. Vavřince v Bystřici bude mít nové zvony. Půltunovou Barboru právě odlili
Nejen měď a cín v přesném poměru, ale například i zlatý křížek skončil v tavící peci při výrobě největšího zvonu pro kostel sv. Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.