Kámen u cesty připomíná selhání napoleonského kuchaře. Propil peníze na jídlo

8. červenec 2021

Největší audioportál na českém internetu

Smírčí kámen u Hroznatína, Třebíčsko | Foto: Irena Šarounová, Český rozhlas

V lesích, ale i u polních cest často potkáváme kameny s kříži nebo jinými znaky. Jsou to smírčí kameny, které někdo podle dávných zvyků postavil s jasným cílem.

To, co vedlo lidi ke stavbě smírčích kamenů, byla zpravidla snaha o smíření s Bohem v souvislosti s nějakou nešťastnou událostí. Jeden takový nenápadný kámen stojí i v lese mezi Přeckovem a Hroznatínem na Třebíčsku.

Měl obstarat jídlo

„Když zde tábořila Napoleonova vojska, poslali kuchaře, aby obstaral jídlo,“ začíná s vyprávěním staré pověsti Vlasta Cahová z nedalekého Rudíkova. Voják tehdy svěřené peníze propil s místními lidmi, a žádné jídlo nedonesl.

Trest na sebe nenechal dlouho čekat. Hladoví vojáci ho zbili a kuchař zraněním podlehl. Tehdy bylo zvykem, v podstatě i jednou z možností trestu, smíření se s Bohem formou postavení smírčího kamene. Tento kámen tedy u cesty mezi Přeckovem a Hroznatínem stojí už od 18. století.

Pověst se po generace nesla od úst k ústům

Stará pověst je uvedená v jedné z knih o smírčích kamenech, které sepsali místní regionální spisovatelé. Ale i ti ji objevili díky informacím přenášeným po generace od úst k ústům. „S přáteli jsme měli posezení, a jeden z kamarádů nás sem dovedl,“ potvrzuje Vlasta Cahová způsob šíření pověsti, který trvá do dnešních dnů.

Smírčí kámen u Hroznatína, Třebíčsko

Smírčí kámen je nepříliš velký, žulový a je na něm vytesaný obyčejný latinský kříž, který dnes vystupuje asi tři centimetry nad povrch. Je poměrně utopený v trávě nad srázem u cesty, a člověk se musí pozorně dívat, aby ho nepřehlédl. Kolem vede žlutá turistická stezka. 

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.