Kamarád do deště i živá konzerva

10. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy vietnamská prasátka

Říká se, že když zapískáte nebo zavoláte jeho jméno, pak přiběhne a bude vás doprovázet na procházkách téměř jako věrný pes. Tak nějak by se dalo hovořit o inteligenci vietnamských prasat, které se k nám dostaly před léty nejprve jako zvěř do zoologické zahrady a poté se začala i chovat, někde na maso, jinde pro radost rodiny.

Vietnamská prasata jsou menší než naše prase domácí a dají se chovat volně na zahradě. Podle farmáře Pavla Košce z Neplachovic na Opavsku je ale vietnamské prase hrabavé, tedy rozrývá půdu a dělá na zahradě  díry,  což se někomu nemusí líbit, a tak je lepší ho chovat v chlívku s výběhem.

U Košců chovají vietnamská prasata na maso. Jeho potravou je devadesát procent trávy, jablka, to co je na zahradě. Vietnamské prase je totální konzument, spase všechno zelené. Přidáte jim trochu šrotu, kelímek denně. Když u Košců zabíjejí králíky, pak vietnamská prasátka sežerou vše, co zbude, například králičí střeva i jiný odpad. Pokud je chcete chovat na maso, pak je nejlepší mít vlastní stádo. Kanec i dvě chovné  samice se starají o potomstvo, tedy o selátka, a ta jsou pak pro vás.

Vietnamské prase mívá v dospělosti od 45 do 80 kilogramů. Z hlavy se dělá prejt, ovar, tlačenka, se špekem je trochu problém, tam je toho málo, ale Pavel Košec má zkušenost, že z jedné zabíjačky může být až  4 kilogramy sádla. Občas se objeví zájemci o vykrmení prasátka, že by si ho pak odvezli, ale takových případů je málo, vesměs si zájemci kupují selátka a vykrmí si je potom sami. Když je prase dobře živené, pak je zdravé a odolné proti většině nemocí.

autor: Artur Kubica
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.