K jihlavské opravářce oděvů si lidé rychle našli cestu. Oblíbené oblečení vrací do života
Vyhodili jste někdy oblíbený kousek oblečení jen proto, že na něm byla díra, nebo rozbitý zip? Už naše babičky své šaty opravovaly, zašívaly, dokonce i obracely límce. Zdá se, že se tento trend zase vrací. První vlaštovku jsme našli v Jihlavě.
"Mě strašně vadí to, jak lidé nakupují stále nové věci, a krásné věci vyhazují," říká Blanka Hrochová. Hned vedle opravny obuvi si otevřela malý obchůdek s oblečením z druhé ruky a zároveň malou krejčovskou dílničku. "Já si říkám, že jsem opravář oblečení," říká s tím, že celé nové oblečení šije jen pro svou rodinu, a teď především, a s velkou radostí, pro vnoučky. "Mě by strašně bolelo, kdyby s tím ten člověk byl nespokojený," vysvětluje důvod, proč nešije pro veřejnost.
Blanka Hrochová je vyučená servírka a touto prací se také dlouhá léta živila. Později vyzkoušela i jiná zaměstnání, a šití bylo jen jejím koníčkem. "Vzniklo to dávno, když jsem byla mladá holka. Do čtrnácti let jsem chodila oblékaná po bráchovi, a to už mě přestalo bavit," vzpomíná na své krejčovské začátky.
Tehdy v obchodech moc hezkého oblečení nebylo. A tak se Blanka začala učit šít. Naštěstí měla od koho, její babička byla švadlena. Vzpomíná, jak začínala na starém šlapacím šicím stroji, než si pořídila svou první veritasku.
Rozhodnutí otevřít si krámek bylo jistě těžké. Velkou podporu měla Blanka Hrochová u dcery, ale především u manžela. "Manžel mi řekl: Máme našetřeno na auto, tak místo auta budeš mít obchůdek," říká s tím, že za to rozhodnutí manželovi děkuje. A že šlo o dobré rozhodnutí, potvrzuje i zájem veřejnosti. "Našli si mě i pánové. Chlapi mají své oblíbené džíny, bundu, se kterou se nechtějí rozloučit," dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka