Jehličnan v květináči. Třeba vánoční
Pokud nechcete každý rok kupovat vánoční stromeček, můžete si ho sami doma pěstovat. A navíc nepřijdete o typickou vůni jako u umělého stromku. Nepočítejte ale s tím, že vám bude zdobit byt celé týdny. A důležité je se o něj po svátcích dobře postarat, aby vám venku nezmrznul.
„Výhody spočívají v tom, že můžeme mít pocit, že jsme neuřízli stromeček jen pro pár dnů. Můžeme jej dál pěstovat a použijeme ho i na další Vánoce. Anebo ho použijeme pro doplnění naší výsadby v zahradě,“ říká zahradnice Eva Stoklásková Hegerová.
Aby vydržel
„Strom má svůj běžný vegetační průběh, stejně jako ten venku. Nesmíme ho mít přes Vánoce v místnosti moc dlouho. Do Tří králů, to je hotový nesmysl. Dva až tři dny maximálně, poté je potřeba ho přesunout do chladnější místnosti. Když chceme, aby nám strom v květináči vydržel, musíme také přizpůsobit teploty v domě. V místnosti, kde bude stát, snížíme teplotu a po svátcích s ním hned opět ven. Na jaře ho pak můžeme zasadit do země nebo ho necháte v tom květináči na další svátky. Pokud ho máte ještě doma v květináči, můžete ho trochu zalít, ale nesmíte moc, jen mírně zvlhčit půdu, abyste ho neprobudili. Aby si nemyslel, že je jaro a vypučil. Pak ho dáte ven a zmrzne.“
Co dělat pro to, aby byl stromek zdravý?
Eva Stoklásková Hegerová doporučuje: „Nejdůležitější je, najít si správného pěstitele. Nejlepší tuzemští zahradníci, kteří pěstují i ty řezané stromy. Dobrým znakem jsou drobné kořínky, které vyčuhují z květináče. Pak je vidět, že strom stihl zakořenit a roste. 25 stupňů v obýváku a pak -10 stupňů venku, v tomto případě neočekávejte, že strom bude skákat radostí. Je třeba ho nechat aklimatizovat a pak dát do místnosti nebo nechat venku. Občas ho přihnojte, jednou za dva měsíce. Když ho necháte v květináči, omezíte mu růst kořenů a moc vám neporoste, pokud ho vsadíte do země, povyroste a budete mít na příští Vánoce stromek větší.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
