Jaroslav Svoboda: Projektant, který našel životní vášeň ve sportovní fotografii

„Byl to okamžik, kdy už to časově nešlo stíhat,“ říká Jaroslav Svoboda o zásadním momentu, kdy se rozhodl opustit kariéru architekta a naplno se věnovat fotografii. Výzva fotit světový pohár horských kol ho přivedla na cestu, která zahrnovala mistrovství světa v hokeji, olympijské hry v Paříži i ikonické cyklistické události. „Každý víkend jsem byl na jiném závodě, a to si vyžádalo plnou pozornost,“ dodává Svoboda.

Umění zachytit okamžik

Sportovní fotografie je podle Svobody jedinečná právě svou nepředvídatelností. „Každý okamžik se stane jen jednou a nikdy se nevrátí stejně. Je to o štěstí a zkušenostech,“ vysvětluje. Právě tato dynamika ho učila rychle reagovat a předvídat děje. „Někdy se to nepovede a musíte přijmout, že další příležitost bude jiná, možná ještě lepší,“ dodává.

Zákulisí sportovní fotografie

Fotografův den začíná přípravou techniky – nabitím baterií, kontrolou paměťových karet i analýzou trasy. „Někdy lezete po skalách, jindy stojíte u trati, kde vám cyklista škrábne objektiv,“ popisuje situace, kdy musí kombinovat preciznost s kaskadérskou odvahou. Takové momenty vyžadují soustředění a schopnost improvizace.

Emoce v hledáčku

Jednou z největších výzev je zachytit emoce nejen sportovců, ale i diváků. „Je to o znalosti sportu a o štěstí. Příprava je klíčová, stejně jako hledání jedinečného pohledu,“ vysvětluje Svoboda. Nezapomenutelný moment zažil na olympiádě, kdy sestry Foxovy oslavily zlaté medaile společným skokem do vody. „Takové příběhy chcete zachytit,“ říká s nadšením.

Ačkoliv Svoboda před kamerou působí klidně, jeho slova odhalují skryté napětí i odhodlání. „Když omylem zformátujete kartu, je to směsice naštvání a poučení,“ směje se. Právě takové momenty ho vedou k dokonalosti v oboru, který si zamiloval. Jaroslav Svoboda tak potvrzuje, že opravdový profesionál musí být vždy o krok napřed.