Jak má vypadat stojan na kolo? To se nikde nedočtete

„Mají to být prolézačky, má to být kamarád, který mi to kolo pohlídá. Má to být socha, protože většinu času bude ten stojan prázdný, mělo by to být něco, co město nějakým způsobem dozdobí, je to turistická atrakce, je to prostě úplně všechno,“ popisuje autor návrhu David Beke.

To, že jsou jeho stojany na kola v podobě postav vnímány jako umělecké dílo, je pro Davida Beke pochvala. „Naše generace se snaží navrhovat domy a interiéry a vše, co se týká architektury, moderně. Forma by měla následovat funkci a pokud je to hezký a ještě funkční, tak je to ideální.“

„Nikde na světě není definováno, jak má cyklostojan vypadat. Když se řekne auto, nebo jablko, vím, jak to vypadá. Když se řekne cyklostojan, tak nikdo neví, jak má ta trubka být ohnutá a jestli to má být trubka,“ uvažuje David Beke.

Podoba cyklostojanů napadla designéra nejspíš ve sprše. Těch lokalit je deset. Po celém městě. V centru města, v přírodě, u starého domu, u moderního domu, v přírodě. „Přemýšlel jsem, co tyhle prostředí spojuje a nakonec jsem dospěl k tomu, že člověk. Od toho byl krůček k siluetě a silueta by mohla být stojan a stojen by mohl být přítel, který pohlídá to kolo nebo toho psa.“

Architektura je velice náročná disciplína, školy ročně vychrlí až pět stovek absolventů. Někteří mnohdy v architektonických studií pracují po škole dokonce zadarmo, aby získali praxi.

„Já jsem chtěl už na základní škole stavět domy. Táta byl stavař, já vystudoval stavební průmyslovku.“ Ze stavebnic domy nestavěl nebo si alespoň nepamatuje. „Jako kluk jsem velmi často přestavoval svůj dětský pokoj. Pořád jsem vymýšlel jak by to mohlo být hezčí, lepší a funkčnější. Stěhoval jsem šatní skříň, která byla z masivu na skateboardu. Na jedné straně jsem to vyheveroval, položil jsem jí na skateboard a přesunul ji takto na druhou stranu pokoje...to byly moje designérské začátky,“ směje se ing. arch. David Beke.