Informace o vystěhovalcích do Ameriky je možné najít na internetu. Úředníci na Ellis Islandu byli pečliví
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se tisíce Čechů a Moravanů rozhodly hledat práci za oceánem. Amerika byla pro mnohé zemí neomezených možností, jiní tam třeba hledali anonymitu. Kde ti lidé skončili, mají dodnes v Americe potomky, nebo se vrátili? Ondřej Neubauer z Vepřové na Žďársku se vyhledávání vystěhovalců věnuje.
"Píšu knihy o regionálních dějinách, takže jsem postupně v kronikách nalezl zmínky o lidech, kteří odešli do Ameriky," říká historik, učitel a badatel Ondřej Neubauer z Vepřové na Žďársku. Při brouzdání po internetu pak narazil na veřejně přístupnou databázi, na které našel fotokopie listin, které kdysi sepisovali úředníci na Ellis Islandu. To je místo, kde z lodí na americkou půdu vystupovali vystěhovalci. "O těch lidech tam můžete najít celou řadu detailů. Kdy do Ameriky připluli, na jaké lodi, jestli připluli sami," říká badatel.
Ondřej Neubauer tak začal pátrat po lidech, kteří do Ameriky odjeli z Vysočiny. Dokonce vytvořil internetové stránky www.z-vysociny-do-usa.cz, kam výsledky své práce ukládá.
Jeho bádání musí vždy začít v kronikách, matrikách a dalších databázích v rodné zemi vystěhovalce. Zásadní je jméno a příjmení, protože právě od toho se odvíjí vyhledávání na Ellis Islandu. "Zadáte Krestan, tohle byl Anton," popisuje hledání konkrétní osoby, rodáka ze sousední Havlíčkovy Borové. Ukazuje se, že mezi spoustou mužů toho jména je i jeden s místem původu Borová.
Na listinách je možné najít také informace o věku, o tom, zda byl ten člověk svobodný, někdy i místo, kam míří nebo adresu známého, za kterým do Ameriky jede. Tyto informace pak mohou pomoci při dalším pátrání. O Antonínu Křesťanovi z Havlíčkovy Borové Ondřej Neubauer zjistil, že se v Americe oženil, zplodil syna, a po válce se s rodinou vrátil do Československa.
Americkou databázi přistěhovalců, kterou sestavili úředníci na Ellis Islandu najdete TADY.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
