I přes přívalové deště dál panuje sucho na Třebíčsku i jihu Žďárska

21. srpen 2024 10:48, aktualizováno

Zásoba půdní vláhy na Vysočině několik posledních let balancuje na hranici sucha. Letošní rok sice nabídl deštivější počasí, podle map portálu Intersucho přesto ale stále na některých místech není nasycenost půdy vláhou optimální.

Na Vysočině jsou oblasti, kde je nasycení půdy vodou nízké, na úrovni 10 – 30%. „To se samozřejmě jedná o stres suchem, nedostatek vláhy. Vidíme to i v hlášení od našich respondentů, zemědělců, kteří nám hlásí očekávané propady na výnosech,“ řekla členka týmu portálu Intersucho Lenka Bartošová. „Ale jedná se o něco, co je pro tuto část roku a tuto oblast normální,“ dodala.

Deficit zásoby vody v Česku k 18. srpnu 2024

Velice nízké nasycení půdy vodou je na Třebíčsku. „Podobný stav evidujeme i na jihu okresu Žďár nad Sázavou, kde bychom to až tak nečekali, ale není to zatím nic vážného. Tento stav v oblasti trvá od počátku července do současnosti,“ uvedla Bartošová.

Přívalové srážky naposledy přišly v neděli, kdy v západní části Vysočiny spadlo během hodiny až dvou 45 – 50 milimetrů srážek. Na půdu to nemá pozitivní vliv. Není schopná tak veliké množství vody zasakovat, takže dochází k velkému splavu. „Odnáší se povrchová vrstvička půdy, znovu se podporuje utužení, které následně znovu podporuje to, že půda není schopná vodu zasakovat. Na rovinách se můžou vytvářet laguny s vodou, které znovu zvyšují utuženost půdy,“ popsala Bartošová.

Česku chybí dlouhodobé zahradnické deště, kdy je půda schopná postupně vláhu zasakovat a zásobovat se. Je to vidět i na nasycenosti půdy vodou, kdy nedostatek vláhy je zejména v hlubších vrstvách, právě kvůli neschopnosti zasakovat přicházející srážky.

Spustit audio

Související