Hluk škodí i našemu srdci

Protihluková stěna, Štoky
Protihluková stěna, Štoky
Hluk dokáže pořádně znepříjemnit bydlení a také spánek. Existují hranice, které jsou ještě přijatelné. Hluk ale vytváří i většina spotřebičů, které doma máme. Hostem Poradny Českého rozhlasu Vysočina byl pan doktor Jiří Kos z Krajské hygienické stanice v Jihlavě.

„Lehký jarní vánek odpovídá 25 dB. Startující tryskové letadlo je na 100 dB. Běžný silniční provoz ve špičce na frekventované komunikaci, například v Jihlavě v Žižkově ulici je hluk kolem 70 dB. Normální hlas, pokud nezesílíte své aparáty, se pohybuje kolem 50 dB,“ udává představu o hlučnosti Jiří Kos.

Hluk je nechtěný a obtěžující zvuk

Tak zní oficiální definice hluku. Je to tedy takový zvuk, který nás obtěžuje. „Pokud se pohybujeme někde kolem 80 až 90 dB, může už docházet k akutnímu ohrožení sluchového ústrojí,“ upozorňuje host. Velmi škodlivý je hluk, který působí dlouhodobě. Může být velmi nebezpečný, pokud například spíme v hlučném prostředí. Naše sluchové orgány vnímají i ve spánku a dlouhodobé účinky hluku nepoškozují jen sluch, ale taky vytváří stres.

Limit hluku na ulici se měří ve vzdálenosti 2 metry od fasády

Venku je stanovený limit hluku v noci 40 dB a ve dne 50 dB. „Když bychom se těchto limitů měli držet, tak bychom z měst museli vyloučit dopravu, průmysl a tak dále. Takže k těmto základním limitům existuje celá řada zákonem daných korekcí. Proto běžný občan tady cítí informační džungli. Korekce se týkají dopravy. My nemůžeme vyloučit dopravu ze sídel,“ říká host.

Velmi nebezpečný je hluk ze sluchátek

„Jednorázový hluk, pokud přesáhne určité decibely, může vést k akutnímu poškození zdraví. Dlouhodobé chronické působení se spíš projevuje dopadem na fyziologii a dopadem na cévní a kardiovaskulární systém,“ říká Jiří Kos. Z tohoto pohledu je například velmi nebezpečné pouštění hlasité hudby ve sluchátkách.